Poklady skautsk knihovny aneb Promny skautsk literatury 1912 2010: Probhajc vstavou v Niboru krok za krokem

| Autor: Vclav Nosek - Windy | Rubrika: Vstava | Vydno dne: 27. 5. 2010 |

Historie na skautsk literatury je star tak jako n skauting sm. Pes troj peruen je nae literatura velmi bohat a nemme se ped svtem opravdu za co stydt, naopak mme bt na co hrd! Do naich knihovniek pibvaj nov a nov tituly k tm, kter jsme zddili po pedelch generacch. Souasn pro-dukce je pomrn snadno dostupn a sotva ji meme nazvat poklady tm nemnm obsah, kvalitu ale jejich historickou hodnotu, a tak je tato vstava zamena spe do minulosti, ale samozejm zde vedle pln prvnch tisk naleznete i ty posledn.


Prvn zmnka o skautingu se v eskm svt objevila ji v jnu 1908. Byla to jen fotografie anglickch skaut a dost zkreslen popis svdc o nedostatku informac o novm hnut. Teprve osobn nvtva A. B. Svojska v Anglii v lt 1911, kdy poznal skauting na vlastn oi, pinesla sprvn pohled na nov smr vchovy mldee. 15. prosince 1911 vyel v Nrodnch listech prvn lnek Feuilleton o vchov mlad Anglie co byla vlastn cestovn zprva o vprav do Anglie a zrove pprava na pednkov cyklus pro nejir veejnost.

Prosincov Fejeton A. B. Svojsk rozil a tak 1. nora 1912 vyel tenk seit esk skaut (s podtitulem vodem k nov nrodn na instituci) jako prvn sva-zek Knihovny junk eskch skaut. V kvtnu tho roku to ji byla bible eskho skautingu Zklady junctv, a pak nsledovaly dal, ani 1. svtov vl-ka vydvn skautskho tisku neperuila.

N prvn skautsk asopis JUNK spatil svtlo svta 15. ledna 1915 a od t doby vychz stle, ovem s vynucenmi pestvkami zkazu organizace. V zvru roku 1919 pibyl asopis pro inovnky Vdce kter rovn dosud vychz, by s obmnami nzvu. stednch titnch asopis je vce, ale velmi bohat je i vet regionlnch, stediskovch a hlavn oddlovch asopis. Jsem pesvden, e to nem ve svt obdoby.

Vedle pruek a asopis se meme pochlubit rozshlou skautskou beletri. Prvn skautsk romny zaaly vychzet potkem dvactch let, mezi ty nejkva-litnj jist pat Skautsk srdce od Jaroslava Novka Braky, nebo N skau-tk Ladislava Tmy, pozdji Skautka Dana od Vlasty tflov. Pak se rozepsala ada dalch spisovatel, hlavn ve tictch letech bylo mdn napsat skautsk romn, ale nkter jsou opravdu naivn a svdc o neznalosti podstaty skau-tingu. V t dob vak zaaly vychzet knky mladho vdce, kter opravdu dobe znal sv chlapce (jak napsal i Svojsk) Jaroslava Foglara.

Je ji tradic, e st kad vstavy v tchto prostorch je vnovna njak vznamn osobnosti. Jsme pesvdeni, e pro skautskou literaturu, jak aso-piseckou, tak v beletrii a prukch, je tou osobnost Jaroslav Foglar. Proto je mu jeho literrn innosti vnovn pomrn velk prostor.

Vstava je uspodna po uritch etapch nebo celcch, kadopdn vak zde nejde vystavit ve a proto musely exponty projt vbrem. Vystaveny jsou nae nejstar i novj pruky, je pedstaven vvoj asopis Skaut-Junk a Vdce, v klubovn naleznete ukzky regionlnch a oddlovch asopis. Jsou zde ukzky tisk mimosvazovch organizac, nap. Skaut DTJ, Junk volnosti a dalch. Pedstaveni jsou zde prkopnci woodcraftu Milo Seifert, a s nm i E. T. Seton. Tak na nae exilov skauty jsme nezapomnli. Pro zajmavost jsou zaazeny v klubovn i skautsk stezky, zpvnky a divadeln hry. Nelze opo-minout st pebohat produkce nedvnho jubilanta Miloe Zapletala, stejn jako jeho libereckho souputnka Mly Nevrlho.

Zvltn kapitolou jsou skautsk almanachy, kter byly vydvny v prbhu let k nejrznjm vrom. Pro srovnn pedstavujeme na nkolika tabulch prez od nejstarch pedvlench almanach a po souasnost.

Beletrie, pevn pedvlen, je tu pedstavena ve vtch souborech, pro-toe v mladch obdobch ji mnoho beletrie nevychzelo, vtinou lo jen o re-edice. K vznamnm spisovatelm poslednch desetilet pat ji zmnn Milo Zapletal, ten se vak vnoval hlavn prukm. Jinak jde o ojedinl tituly, mezi nimi jsou i publikace velice kvalitn. Na souasnou skautskou beletrii vak stle ekme.

Kurizn je, e na peklad zkladn knihy skautingu Scouting for Boys jsme ekali a do roku 2007, kdy cel skautsk svt oslavil 100 let svtovho skautingu. Proto je zde v nkolika vydnch k vidn i tato pruka.

Od 20. let minulho stolet se datuj prvn pokusy o soupis skautsk literatury. Rozhodli jsme se proto zmapovat a pedstavit nejrznj bibliografie a kata-logy, mezi nimi nechyb slavn Nonniho prce z roku 1938, ani nejnovj Do-dova internetov databze tajc pes 1000 poloek.

Exponty jsou sestaveny se sbrek br. Davida Koury Dode, Vclava Noska Windyho a Miroslava Hopfingera Jistie. Paprov poklady doplnil a na cel-kov expozici se aktivn podlel br. Michael Kuera Bobr. Vichni tyi jsou leny Klubu skautskch sbratel Junka. Klub dkuje Institutu A. B. Svojska za poskytnut prostory Skautskho muzea na niborskm zmku a tak spolen meme jak souasn skautsk generaci, tak pamtnkm a pznivcm, ped-stavit v ukzkch pebohatou skautskou literaturu.

STOLET ESKHO SKAUTINGU JI KLEPE NA DVEE!



PRVODCE VSTAVOU POKLADY SKAUTSK KNIHOVNY

Po vstupu do prvn mstnosti Vs nejdve upout velk prosklen sk uprosted. Prv v n jsou umstny nae nejstar pruky, zejmna ta pln prvn esk skaut ve dvou vydnch a pak jsou tu i slavn Zklady junctv, na kterou se jet dnes nkde skldaj skautsk sliby. Z pedn strany jsou umstny svazky Knihovny junk - eskch skaut a ze zadn strany pak Skautsk knihovna, kterou zaali vydvat Baden-Powellovi skauti (v letech 1919-1922 byli samostatn a pak se pihlsili do Svojskova Svazu skaut a pokraovali ve vydvn pruek spolen).

Vlevo v rohu u okna stoj nae nejstar vlajka, kterou v roce 1920 vnoval Svazu junk-skaut RS sm T. G. Masaryk.

Mezi okny je panel a vitrna vnovan woodcraftu, protoe esk skauting vychz nejen ze skautingu Baden-Powellova, ale i z lesn moudrosti zaloen jet ped vznikem skautingu americkm spisovatelem E. T. Setonem. U ns se woodcraft rozil vce ne v jinch zemch a k woodcraftu se hlsilo a hls hned nkolik organizac. Nejznmjm propagtorem Setonovch mylenek byl u ns Milo Seifert a zejm nejznmj kninic z tto oblasti je Walden z dvactch let.

Rohov prosklen sk pedstavuje kamelota distribuujcho pedvlenho Skauta Junka. Na obrzku je tituln strana asopisu Skaut-Junk, kterou nakreslil Alfons Mucha pro ronky 1928 a 1931.

V obdob dvactch let u ns existovaly destky skautskch organizac. Publikace tch nejrozenjch mimosvazovch organizac jsou umstny na panelu a ve vitrn vedle kamelota.

Ve vitrn vpravo dve jsou ukzky skautsk beletrie prvn republiky. Nejstar a jeden z nejkvalitnjch je uprosted romn Jaroslava Novka Skautsk srdce (ve dvou vydnch). Nkter ty romnky jsou poplatn dob, jsou naivn, ale najdou se mezi nimi i nadasov a kvalitnj, kter se dokaly reedic, dokonce i v poslednm dvacetilet. Nad touto vitrnou je panel s rznmi titnmi asopisy vtch organizanch celk (upy, oblasti, atp.). Na druhm panelu jsou dal pruky z obdob do roku 1940, mimo dvou zkladnch kninic umstnch v centrln skni.

Vpravo vstupu do chodby ve velk zasklen skni je improvizovan knihask dlna s ukzkou postupn vazby knih a knihaskho nad. Vedle na panelu je prvorepublikov edice Junkova dlna a prv jedna z nich se nazv Zrun kniha, kter podala nvod jak si svzat asopisy a knihy.

Naproti vedle vstupu do spojovac chodby je prosklen sk tradin vnovan skautsk osobnosti. Jeliko cel vstava je o skautsk literatue, tak bezesporu nejznmj osobnost je Jaroslav Foglar Jestb. Zde je vystavena jeho pln prvn vydan kniha Pstav vol a pak posledn svazek jeho Sebranch spis Tbor ve Slunen ztoce. Uprosted jsou vechna skautsk vyznamenn, kter Jestb obdrel. Dole je sbrka foglarovskch odznak.

Foglarovi je vnovna i cel spojovac chodba. Na panelech jsou ukzky asopis do kterch psal, nebo se pmo podlel na jejich tvorb. Jsou zde ukzky korespondence s kluby ze tictch a tyictch let a jeden panel je vnovn asopism, kter v prbhu let vydvala Foglarova Dvojka. Na jednom z panel jsou souasn kartiky Sdruen ptel Jaroslava Foglara, s ukzkami rznch vydn foglarovek. Ve velk prosklen skni jsou rzn atributy spojen s Foglarem mal ukzka rznch jek v kleci, vech 13 barevnch bobk, rzn vydn Hoch od bob eky (hlavn zahranin), dekret a medaile mistryn svta ve vyjmn jeka z klece. Za pozornost stoj i foglarovka vydan v Braillov psmu a emise znmky Rychl py vydan v roce 2007 k Foglarovm stm narozeninm.

Vchzme do dal mstnosti galerie. Po prav stran je pedstaven asopis Skaut-Junk od prvnho ronku z roku 1915 do souasnosti od kadho ronku jedno slo. Samozejm nechyb prvn slo (vlastn dvojslo), kter vylo 15. ledna 1915. Nsleduje druh nejdleitj asopis Vdce pozdji inovnk a tak Skauting i Skautsk svt. st mezi okny je vnovna exilovmu skautingu. V dobch zkazu skautingu u ns doma v zahrani nai krajan skautovali a vydvali si svoje pruky.

Po lev stran je panel vnovan publikacm katolickch skaut, dle pak zpvnky, divadeln hry, nsleduj 3 panely vvoje stezek a pak publikace Zpadoesk oblasti. Ve zbvajcm rohu jsou 3 panely s ukzkami almanach, kterch vak existuje nkolik set.

Uprosted galerie je ve dvou vitrnch povlen beletrie, z let 1968 70 a souasn. Ve druh pak pruky vydan po roce 1990. Zde je tak ukzka starho italskho pekladu svtov skautsk bible Skauting for Boys a novj esk peklady.

Nakonec vstoupme do klubovny. Lev strana je vnovan souasn libereck dvojici Milo Zapletal a Miloslav Nevrl. Je tu pedstavena jak asopiseck, tak knin st jejich tvorby, samozejm publikac a vydn je ve skutenosti mnohem rozshlej celek.

Po prav stran jsou na panelech pedstaveny oddlov, stediskov regionln asopisy. Tch existuje mnoho v rznch potech a proveden podle monost vydvajcch od tch nejstarch z prvn republiky a po asopisky tm souasn, vydvan po posledn obnov v roce 1990.

Posledn panel je vnovn ukzkm soupis skautsk literatury Skautsk bibliografie, kter jsou dleit pro sbratele a badatele v tto oblasti skautskho svta.

Na vstav je umstna ada zajmavch publikaci z rznch dob, ale rozhodn se sem nevelo ve co skauti vydali (nebo bylo pro skauty vydno). Bohuel ada poklad se prost nevela a byla vyazena jet pi vbru doma, nebo dokonce pivezena sem, ale nakonec opt odvezena dom. Tm vechny exponty na tto vstav pochzej ze dvou soukromch sbrek sbratel. Oba svorn konstatovali: skautsk muzeum je pln, a doma to ve sknch a krabicch ani nen moc znt!





Klub skautskch sbratel Junka, Skautsk institut A. B. Svojska a Skautsk muzeum na zmku Nibor vs srden zvou na vstavu Poklady skautsk knihovny aneb Promny skautsk literatury 1912 2010.
Vystaveny jsou pruky, asopisy, beletrie a dal zajmav materily. st vstavy je vnovna Jaroslavu Foglarovi.
Vstava dokumentuje blc se stolet vro naeho skautingu.
Slavnostn zahjen se uskutenilo 1. 5. 2010 v 11 hodin a vstava pokrauje a do konce sezny v jnu 2010.
Skautsk muzeum - zmek Nibor (Stedoesk kraj, okres Beroun) je oteveno: kvten, erven, z, jen: v sobotu a v nedli 10.00-17.00
Hromadn nvtvy jsou mon i ve vedn den po dohod na tel.: 311 693 100.
ervenec, srpen: kad den 9.00-18.00.
Vlakov spojen: Beroun Nibor (ve smru na Rakovnk).
Info: www.celticeurope.cz, nizbor@celticeurope.cz






















Foto: Milan Lebeda
Kliknutm na obrzky se jejich nhled zvt.


Souvisejc lnek:
Vstava Poklady skautsk knihovny aneb Promny skautsk literatury 1912 2010 v Niboru, z 16. 4. 2010 http://www.bohousek.cz/clanek-2010040008-vystava-poklady-skautske-knihovny-aneb-promeny-skautske-literatury-1912-2010-v-nizboru.html



BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajsk a informan servis - Foglar a Rychl py
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2010050016-poklady-skautske-knihovny-aneb-promeny-skautske-literatury-1912-2010-probihajici-vystavou-v-nizboru-krok-za-krokem.html