Reklamní i budovatelské i plakáty na výstavě Bimby v Plzeňském Prazdroji

V letech 2007 a 2008 proběhl velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Jednalo se o výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, Obecním domě v Praze, vznik monografie historika umění Tomáše Pospiszyla „Bohumil Konečný“ a vznik dokumentárního filmu Ladislava Moulise „BIMBA – příběh zapomenutého malíře“. Celý projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století. Do jeho kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby Bohumila Konečného jsou i jeho reklamní plakáty.

Své první reklamní plakáty vytvořil Bohumil Konečný přezdívaný Bimba už počátkem čtyřicátých let v reklamním oddělení firmy Baťa. Bimba vyhrál konkurz na reklamního kreslíře a ve Zlíně asi dva roky žil a tvořil. Byl velmi dobře placený, peněz si však příliš neušetřil: pamětníci vzpomínají, že byl schopen na svůj soukromý sobotní „mejdan“ klidně pozvat orchestr Karla Vlacha ...
Spolupráce s Baťou skončila kolem roku 1942. Tehdy bylo reklamní oddělení zrušeno kvůli postupující válce a nedostatku financí. Bimba z obavy před nasazením v Říši odchází na Střelu kde je na oko do konce války zaměstnán v penzionu Lego.
Druhou vlnu zájmu o jeho plakáty a kalendáře, zažil Konečný počátkem padesátých let. Kromě budovatelských plakátů rozesmátých horníků a rolnic, přehrad a továren se mu v době nejtužšího socialismu 50. let naskytla nevídaná možnost. Podniky zahraničního obchodu si u něj objednaly poutavé plakáty ve stylu tzv. americké reklamy pro naše podniky, které vyvážely své výrobky do zahraničí. Svůdné pin-up gilrls jak vystřižené z amerických žurnálů propagovaly na zahraničních trzích výrobky bižuterie z Jablonexu, plzeňské pivo z Prazdroje nebo piana Petrof a řadu dalších. Jak je vidět, když šlo o peníze, šla u komunistických cenzorů ideologie stranou. Konečného plakáty tak obdivovaly hlavně v Jižní Americe, Španělsku, Anglii a dalších západních zemí. Je zajímavé, že zmíněné výše budovatelské plakáty vznikaly jako týmová práce. Bimba tvořil postavy, pozadí (doly, přehrady, elektrárny ...) pak často tvořil jeho přítel – malíř Miloš Novák.
Za několik let vytvořil Bimba kolem stovky plakátů, které jsou i dnes sběrateli velmi hledané.
Exportní plakáty byly u nás velmi málo známé. O jejich záchranu se zasloužil sběratel a kurátor výstavy František Ulč. Sám na to vzpomíná takto: „Bylo to někdy v polovině šedesátých let, kdy jsem byl na návštěvě u Bimby, to bydleli Konečných ještě ve Varšavské ulici na Vinohradech. Paní Konečná byla již dva roky v Kožlanech u dětí a Bimba pracoval zatím v Praze a do Kožlan každý týden dojížděl autem. Byl jsem u něj a on pomalu balil a připravoval své věci na převezení do západních Čech za manželkou. V místnosti byly balíky a pytle s různými věcmi, hlavně však knihy v krabicích. Všimnul jsem si, v rohu u okna stála velká role stočeného papíru. S údivem jsem zjistil, že to jsou stočené tisky reklamních plakátů. Ptal jsem se do kterého balíku to vše přijde. On mi odpověděl, že se s tím nebude tahat do Kožlan, že se to dá do sběru! Říkal jsem jestli to není škoda. A Bimba tehdy řekl jestli chci, tak ať si plakáty vezmu. Pochopitelně jsem si je vzal a od té doby jsem měl doma přes šedesát plakátů, jeden lepší než druhý! Většina z nich u nás byla naprosto neznámá ...“
Krásu Konečného reklamních plakátů budou moci obdivovat návštěvníci Plzeňského Prazdroje od 14. května do 31. července 2010. Plakáty jsou staré přes půl století...