Osmdest let se toul po Brdech poutnk Jan ka Baant, skaut, spisovatel, mal, grafik a heraldik
| Autor: Petr Nhlk - Vokoun | Rubrika: Zpravodaj | Vydno dne: 17. 7. 2009 |
Pod lnkem jsou uvedeny informace o probhajc rozshl vstav Jana ky v Pbrami. Narodil se 12. ervna 1929 v Praze, ale jeho rodov koeny sahaj na Pbramsko do sklonku 18. stolet, kdy se rod k usdlil na Bezovch Horch. Bylo to v dob novho vzept zdejho rudnho hornictv, jemu rod k zstal po adu generac vrn. Na sklonku 19. stolet se pesthovali do Pbrami a prv hospodsk padek Pbramska na potku 20. stolet donutil kova otce, aby msto opustil. Tomu se podailo zskat prci u "drhy", proto odeel do an a pozdji se pesthoval do Prahy - Hostivae.
Zde Jan ka proil sv dtsk lta a zpt do Pbrami se jeho rodina pesthovala roku 1941. Jan ka v Pbrami vychodil m욝anskou kolu a stal se kem Veejn obchodn koly, kde absolvoval jen prvn ronk, nebo kola byla roku 1944 zruena a jej ci byli totln nasazeni. Jan ka pak pracoval na pbramskm ndra. Po vlce kolu dokonil a stal se ednkem Obchodnho drustva Plze, nejprve v poboce v Pbrami, pozdji v roce 1947 v sted v Plzni. Opustil Pbram jen nakrtko, protoe ednick karira, ho nijak neuspokojovala.
Stle vce thnul ke sv lsce, k malovn, kter ho doprovzela ji od dtskch let. A tak po pldruhm roce opustil ednickou drhu, pot co v ervnu roku 1948 sloil spn pijmac zkouku do druhho ronku Sttn grafick koly v Praze, se zamenm na obor uit grafika a knin ilustrace. Studoval u profesora Jaroslava Vodrky a pozdji u profesora Petra Dillingera. Po studich si v letech 1951-1953 odslouil povinnou vojenskou slubu, a po n se znovu vrtil do Pbrami, kde ije dodnes.
Zamstnn nael v oboru svmu zjmu dosti blzkm pracoval jako kartograf u pbramskch Uranovch dol. Souasn se vnoval pozoruhodn rozmanit a rozshl grafick prci, kter stle vce pohlcovala jeho voln as. Rostouc zjem o jeho tvorbu pivedl Jana ku k tomu, e usiloval o to, aby se mohl stt lenem Svazu (pozdji Unie) eskoslovenskch vtvarnch umlc. To se mu podailo na potku roku 1967 a toto lenstv mu umonilo vnovat se svobodnm povoln, tedy grafick tvorb a literrn innosti.
Jan ka je tak autorem nstnn malby /z roku 1998/, na tma historickho hornictv v zasedac sni pbramsk radnice, autorem grafick pravy knihy Dr. J. Velfla Pbram v prbhu stalet. Vytvoil nkolik stovek dalch dl - pevld mn znm tzv. vykrabovac technika - ve voln tvorb pak uv i lept, mdirytinu a devoryt. Nepehldnuteln je t kova spoluprce se stedoeskmi muzei, skautskm hnutm, betlmi, numismatiky a dalmi. Podle jeho nvrhu bylo vyraeno ji 21 pamtnch medail vztahujcch se k historickm udlostem i osobnostem pbramska.
Krom umn a literatury zasvtil svj ivot i skautingu. Do Junka vstoupil v roce 1945 v Pbrami, kde se stal vedoucm 2. oddlu. Kdy v roce 1947 odeel do Plzn, bydlil v podnjmu u skauta Jana Krause - iwy v ulici U trit 1. Bratra iwy si pro jeho obtavost nesmrn vil a v jm vedenm skautskm stedisku "STOPA", se stal vedoucm 22. oddlu. Ped komunistickou likvidac Junka, v lt roku 1948 s plzeskmi skauty tboil u Myslvskho rybnka. Na podzim toho roku odeel do Prahy a vstoupil do ileglnho roverskho kmene G vedenho Mirko Vostkou, autorem ady skautskch pruek. V letech 1969 a 1970 pednel na skautskch Zpadoeskch lesnch kolch na umavskm Brlnku a v Hornch Lazech. Hojn lnk se skautskou tmatikou zveejnil v letech 1968-1970 v asopisech Skaut-Junk a Skauting.
Sv knihy, kter se na pultech nikdy moc neohej, vlastnorun ilustruje a ty nejstar jsou tce dostupn i v antikvaritech.
Bibliografie:
Krom nepebernho mnostv lnk v odbornch publikacch a sborncch mu vylo trnct knih: Po Brdech se chod pky (1969), Junck symbolika (1970, reedice 1990), Cesta na severovchod (1971), Poutnk Mcha (1975, pepracovan 2006), Brdsk touln (1983), Touln po Brdech (1986 - souborn opraven jednosvazkov vydn knih Po Brdech se chod pky a Brdsk touln), Podbrdskem od msteka k mstu (1988), Zmizel Vltava (1996), Obrzky z Podbrdska (1997), Stedn Brdy krajina neznm (1998), Krm starou Pbram (1998), Zmizel Pbram starou Flexaretou (2003), Pbramsk rok (2004) a Novoroenky do listopadu (2007).
Znalci jeho tvorby znaj i specializovan publikace jako jsou sbornky z jeho ilustracemi Pbramsk lidov psn, popvky a kanky (1971), Poezie hlubin (1974), O pbramskch havch (1978), Souasn Pbram (1987), Pbramsk doly v 16. stolet (1988) i vystihovac betlm Pbramsk jesliky (2008).
V roce 2008, 28. z, bylo na zmku Jemnit ocenno 24 osobnost Stedoeskho kraje, kter za svoji innost obdrely medaile a plakety, kter jsou symbolickm ocennm mimodnch lidskch in, celoivotn prce i mimodnch zsluh na rozvoji regionu. Stedoesk kraj tyto ceny udloval poprv a mezi ocennmi byl i Jan ka. Dne 18. kvtna 2009 byl Jan ka jmenovn zastupitelstvem estnm obanem msta Pbram na nvrh spolku Prokop. Jan ka zskal toto ocenn za svou vtvarnou a literrn tvorbu, kterou vnoval zejmna pbramskmu regionu a Podbrdsku.
Na zvr si dovoluji popt poutnkovi Janu kovi Baantovi suchou stezku, modrou oblohu, pevn zdrav a bo poehnn.
Petr Nhlk - Vokoun, T. O. Such studnky, Plze
P. S.: Vznam slova ka:
Dle Slovnku spisovnho jazyka eskho z roku 1978 je ka slovo maarskho pvodu a znamen vysokou tvrdou pardn epici k uniform, a ji k uniform vojensk nebo zdobena kladvky k uniform hornick. Ale etina je krsn a pozoruhodn jazyk, nebo zn i pirovnn Mti ku ve smyslu mti nadji, dobr vyhldky i ve smyslu mti spch. I my mme ku (mnno s malm ), e mme ku (mnno tm s velkm ).
Krom Jana ky ilo na pbramsku nkolik slavnch nositel tohoto jmna. eholn at kongregace redemptorist nosil na Svat Hoe Pter Bernardin ka (1864-1963), majitelem havsk hospdky Na Vrku, byl m욝an Josef ka, zakldajc len tenskho spolku na Bezovch Horch a v letech 1850-1864 starosta Bezovch Hor. Bskou akademii v Pbrami absolvoval bsk inenr Josef ka, narozen v roce 1835.
O autorovi lnku: Ing. Petr Nhlk Vokoun (*1961) trampsk publicista,
v letech 1980-89 vydavatel a pispvatel samizdatovch asopis a sbornk Od poloviny 80. let se angaoval v nezvislch "protisttnch" iniciativch a demonstracch vetn 17.11.1989. Po roce 1990 komunln politik (za KDS pot za KDU-SL) v Plzni (mstostarosta, starosta, nmstek primtora).
Jeho biografii obsahuje rozhovor pro I. dl sbornku Vtzov? Poraen? (ivotopisn interview I. dl Disent v obdob tzv. normalizace, II. dl Politick elity v obdob tzv. normalizace redigovan M. Vakem a P. Urbkem) vydan nakladatelstvm Prostor v roce 2005.
Redigoval samizdatov sbornky:
Mirko Miki Ryvola Keup Tom a pes Vorestr (10 povdek)
Mirko Miki Ryvola Zem t slunc (50 psovch text)
Ji Wabi Ryvola Co vechno vtr svl (250 psovch text)
Ji Wabi Ryvola Podivnej weekend (15 povdek)
Ji Wabi Ryvola Lto v edejch kopcch (10 povdek)
Pavel alman Lohonka Psn malch pk (200 psovch text)
Jaroslav Jestb Foglar Jestbe, to bude prma (50 povdek)
Jan Burian psov texty
Publikuje v periodikch Folk & Country, Puchej, Brdsk vloka, Trampsk portr, Portr, Roversk Kmen, MfDnes a na www.folktime.cz, www.blisty.cz
Po roce 1990 redigoval nkolik knih vydanch o. s. AVALON.
Stanislav Houla Zrybnick Peitky
Karel Lik Rika Ryc vidle navdy
Jan Akela Drnek Posledn recesista a Tma
Almanach TRAPSAVEC 25. ronk trampsk literrn soute
Ji Wabi Ryvola Proklet vn hor
Pro o. s. AVALON rediguje edice TRAPSAVEC a TBOROV OHE a pipravuje vydn knihy povdek Zdeka mda, literrn tvorby Mikiho Ryvoly a sbornku publicistiky Stanislava Houly Zrybnickho.
- - - - -
Redakce Bohouka doporuuje rozsahem a komplexnost jedinenou vstavu k ivotnmu jubileu Jana ky. Autora, kter se nesmazateln a nejvraznji zapsal mezi osobnosti mapujc pvabn brdsk kraj. Jan ka bhem destek let zem prochodil kem krem, vyzpovdal pamtnky, prostudoval archivy - a z jeho text a kreseb vzniklo ojedinl dlo pedstavujc dychtivm poutnkm kraj rozshlch les a poho, samot a vesniek, msteek v podh, divoinu za humny hlavnho msta, nad kterou dohl dobr duch Fabin.
Vstava Jana ky se kon od 4. 6. v Galerii Frantika Drtikola v Pbrami a je z pvodnho termnu ukonen prodlouena do 2. 8. 2009.
Na vstav jsou k dostn t nkter publikace Jana ky vetn tch, kter ji nejsou v bnm prodeji.
Na vstav lze spatit krom jinho i kv filatelistick materil k 90. narozeninm Jaroslava Foglara.
Kontakt a informace:
Galerie Frantika Drtikola Pbram
Tyrova 106
261 01 Pbram I.
Telefon: 318 632 628
E-mail: galerie@pb.cz
Otevrac doba denn krom pondl od 9 do 17 hodin.
Budova galerie Zmeek - Ernestinum se nachz nkolik destek metr od nm. T. G. Masaryka, vedle budovy radnice.
www.galerie-drtikol.com
Foto: Milan Lebeda
Po kliknut na fotografie se jejich nhled zvt.
Souvisejc lnek na Bohoukovi: http://www.bohousek.cz/clanek-2009060004-osmdesatnik-jan-caka-vystavuje-v-galerii-frantiska-drtikola.html
Stle vce thnul ke sv lsce, k malovn, kter ho doprovzela ji od dtskch let. A tak po pldruhm roce opustil ednickou drhu, pot co v ervnu roku 1948 sloil spn pijmac zkouku do druhho ronku Sttn grafick koly v Praze, se zamenm na obor uit grafika a knin ilustrace. Studoval u profesora Jaroslava Vodrky a pozdji u profesora Petra Dillingera. Po studich si v letech 1951-1953 odslouil povinnou vojenskou slubu, a po n se znovu vrtil do Pbrami, kde ije dodnes.
Zamstnn nael v oboru svmu zjmu dosti blzkm pracoval jako kartograf u pbramskch Uranovch dol. Souasn se vnoval pozoruhodn rozmanit a rozshl grafick prci, kter stle vce pohlcovala jeho voln as. Rostouc zjem o jeho tvorbu pivedl Jana ku k tomu, e usiloval o to, aby se mohl stt lenem Svazu (pozdji Unie) eskoslovenskch vtvarnch umlc. To se mu podailo na potku roku 1967 a toto lenstv mu umonilo vnovat se svobodnm povoln, tedy grafick tvorb a literrn innosti.
Jan ka je tak autorem nstnn malby /z roku 1998/, na tma historickho hornictv v zasedac sni pbramsk radnice, autorem grafick pravy knihy Dr. J. Velfla Pbram v prbhu stalet. Vytvoil nkolik stovek dalch dl - pevld mn znm tzv. vykrabovac technika - ve voln tvorb pak uv i lept, mdirytinu a devoryt. Nepehldnuteln je t kova spoluprce se stedoeskmi muzei, skautskm hnutm, betlmi, numismatiky a dalmi. Podle jeho nvrhu bylo vyraeno ji 21 pamtnch medail vztahujcch se k historickm udlostem i osobnostem pbramska.
Krom umn a literatury zasvtil svj ivot i skautingu. Do Junka vstoupil v roce 1945 v Pbrami, kde se stal vedoucm 2. oddlu. Kdy v roce 1947 odeel do Plzn, bydlil v podnjmu u skauta Jana Krause - iwy v ulici U trit 1. Bratra iwy si pro jeho obtavost nesmrn vil a v jm vedenm skautskm stedisku "STOPA", se stal vedoucm 22. oddlu. Ped komunistickou likvidac Junka, v lt roku 1948 s plzeskmi skauty tboil u Myslvskho rybnka. Na podzim toho roku odeel do Prahy a vstoupil do ileglnho roverskho kmene G vedenho Mirko Vostkou, autorem ady skautskch pruek. V letech 1969 a 1970 pednel na skautskch Zpadoeskch lesnch kolch na umavskm Brlnku a v Hornch Lazech. Hojn lnk se skautskou tmatikou zveejnil v letech 1968-1970 v asopisech Skaut-Junk a Skauting.
Sv knihy, kter se na pultech nikdy moc neohej, vlastnorun ilustruje a ty nejstar jsou tce dostupn i v antikvaritech.
Bibliografie:
Krom nepebernho mnostv lnk v odbornch publikacch a sborncch mu vylo trnct knih: Po Brdech se chod pky (1969), Junck symbolika (1970, reedice 1990), Cesta na severovchod (1971), Poutnk Mcha (1975, pepracovan 2006), Brdsk touln (1983), Touln po Brdech (1986 - souborn opraven jednosvazkov vydn knih Po Brdech se chod pky a Brdsk touln), Podbrdskem od msteka k mstu (1988), Zmizel Vltava (1996), Obrzky z Podbrdska (1997), Stedn Brdy krajina neznm (1998), Krm starou Pbram (1998), Zmizel Pbram starou Flexaretou (2003), Pbramsk rok (2004) a Novoroenky do listopadu (2007).
Znalci jeho tvorby znaj i specializovan publikace jako jsou sbornky z jeho ilustracemi Pbramsk lidov psn, popvky a kanky (1971), Poezie hlubin (1974), O pbramskch havch (1978), Souasn Pbram (1987), Pbramsk doly v 16. stolet (1988) i vystihovac betlm Pbramsk jesliky (2008).
V roce 2008, 28. z, bylo na zmku Jemnit ocenno 24 osobnost Stedoeskho kraje, kter za svoji innost obdrely medaile a plakety, kter jsou symbolickm ocennm mimodnch lidskch in, celoivotn prce i mimodnch zsluh na rozvoji regionu. Stedoesk kraj tyto ceny udloval poprv a mezi ocennmi byl i Jan ka. Dne 18. kvtna 2009 byl Jan ka jmenovn zastupitelstvem estnm obanem msta Pbram na nvrh spolku Prokop. Jan ka zskal toto ocenn za svou vtvarnou a literrn tvorbu, kterou vnoval zejmna pbramskmu regionu a Podbrdsku.
Na zvr si dovoluji popt poutnkovi Janu kovi Baantovi suchou stezku, modrou oblohu, pevn zdrav a bo poehnn.
Petr Nhlk - Vokoun, T. O. Such studnky, Plze
P. S.: Vznam slova ka:
Dle Slovnku spisovnho jazyka eskho z roku 1978 je ka slovo maarskho pvodu a znamen vysokou tvrdou pardn epici k uniform, a ji k uniform vojensk nebo zdobena kladvky k uniform hornick. Ale etina je krsn a pozoruhodn jazyk, nebo zn i pirovnn Mti ku ve smyslu mti nadji, dobr vyhldky i ve smyslu mti spch. I my mme ku (mnno s malm ), e mme ku (mnno tm s velkm ).
Krom Jana ky ilo na pbramsku nkolik slavnch nositel tohoto jmna. eholn at kongregace redemptorist nosil na Svat Hoe Pter Bernardin ka (1864-1963), majitelem havsk hospdky Na Vrku, byl m욝an Josef ka, zakldajc len tenskho spolku na Bezovch Horch a v letech 1850-1864 starosta Bezovch Hor. Bskou akademii v Pbrami absolvoval bsk inenr Josef ka, narozen v roce 1835.
O autorovi lnku: Ing. Petr Nhlk Vokoun (*1961) trampsk publicista,
v letech 1980-89 vydavatel a pispvatel samizdatovch asopis a sbornk Od poloviny 80. let se angaoval v nezvislch "protisttnch" iniciativch a demonstracch vetn 17.11.1989. Po roce 1990 komunln politik (za KDS pot za KDU-SL) v Plzni (mstostarosta, starosta, nmstek primtora).
Jeho biografii obsahuje rozhovor pro I. dl sbornku Vtzov? Poraen? (ivotopisn interview I. dl Disent v obdob tzv. normalizace, II. dl Politick elity v obdob tzv. normalizace redigovan M. Vakem a P. Urbkem) vydan nakladatelstvm Prostor v roce 2005.
Redigoval samizdatov sbornky:
Mirko Miki Ryvola Keup Tom a pes Vorestr (10 povdek)
Mirko Miki Ryvola Zem t slunc (50 psovch text)
Ji Wabi Ryvola Co vechno vtr svl (250 psovch text)
Ji Wabi Ryvola Podivnej weekend (15 povdek)
Ji Wabi Ryvola Lto v edejch kopcch (10 povdek)
Pavel alman Lohonka Psn malch pk (200 psovch text)
Jaroslav Jestb Foglar Jestbe, to bude prma (50 povdek)
Jan Burian psov texty
Publikuje v periodikch Folk & Country, Puchej, Brdsk vloka, Trampsk portr, Portr, Roversk Kmen, MfDnes a na www.folktime.cz, www.blisty.cz
Po roce 1990 redigoval nkolik knih vydanch o. s. AVALON.
Stanislav Houla Zrybnick Peitky
Karel Lik Rika Ryc vidle navdy
Jan Akela Drnek Posledn recesista a Tma
Almanach TRAPSAVEC 25. ronk trampsk literrn soute
Ji Wabi Ryvola Proklet vn hor
Pro o. s. AVALON rediguje edice TRAPSAVEC a TBOROV OHE a pipravuje vydn knihy povdek Zdeka mda, literrn tvorby Mikiho Ryvoly a sbornku publicistiky Stanislava Houly Zrybnickho.
- - - - -
Redakce Bohouka doporuuje rozsahem a komplexnost jedinenou vstavu k ivotnmu jubileu Jana ky. Autora, kter se nesmazateln a nejvraznji zapsal mezi osobnosti mapujc pvabn brdsk kraj. Jan ka bhem destek let zem prochodil kem krem, vyzpovdal pamtnky, prostudoval archivy - a z jeho text a kreseb vzniklo ojedinl dlo pedstavujc dychtivm poutnkm kraj rozshlch les a poho, samot a vesniek, msteek v podh, divoinu za humny hlavnho msta, nad kterou dohl dobr duch Fabin.
Vstava Jana ky se kon od 4. 6. v Galerii Frantika Drtikola v Pbrami a je z pvodnho termnu ukonen prodlouena do 2. 8. 2009.
Na vstav jsou k dostn t nkter publikace Jana ky vetn tch, kter ji nejsou v bnm prodeji.
Na vstav lze spatit krom jinho i kv filatelistick materil k 90. narozeninm Jaroslava Foglara.
Kontakt a informace:
Galerie Frantika Drtikola Pbram
Tyrova 106
261 01 Pbram I.
Telefon: 318 632 628
E-mail: galerie@pb.cz
Otevrac doba denn krom pondl od 9 do 17 hodin.
Budova galerie Zmeek - Ernestinum se nachz nkolik destek metr od nm. T. G. Masaryka, vedle budovy radnice.
www.galerie-drtikol.com
Foto: Milan Lebeda
Po kliknut na fotografie se jejich nhled zvt.
Souvisejc lnek na Bohoukovi: http://www.bohousek.cz/clanek-2009060004-osmdesatnik-jan-caka-vystavuje-v-galerii-frantiska-drtikola.html
BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajsk a informan servis - Foglar a Rychl py
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2009070017-osmdesat-let-se-toula-po-brdech-poutnik-jan-caka-bazant-skaut-spisovatel-malir-grafik-a-heraldik.html
Adresa lnku: http://www.bohousek.cz/clanek-2009070017-osmdesat-let-se-toula-po-brdech-poutnik-jan-caka-bazant-skaut-spisovatel-malir-grafik-a-heraldik.html