Dvě vzpomínková setkání ke 102. výročí narození Jaroslava Foglara

Rodiče významného spisovatele a skautského vůdce Jaroslava Foglara byli čítankovým příkladem, jak rozdílným plamínkem mohou hořet svíčky lidského života.
Zatímco budoucí legenda české literatury pro mládež ztratila otce ve velice útlém věku – Jindřich Foglar zemřel v roce 1911 ve věku pouhých 39 let (malému Jaroslavu byly v té době čtyři roky), matka Marie Foglarová se naopak dožila úctyhodných 102 let. Zemřela v roce 1980, kdy úspěšný spisovatel již nebyl žádný mladík: na poslední cestě maminku doprovodil jako 72letý.
Právě ke dlouhověkostí maminky vzhlížel Jaroslav Foglar s nadějí, že také jemu by mohl osud dopřát prožít příchod 21. století – a snad, že by se její hluboký a tuhý kořínek mohl projevit i v jeho délce života. Toto přání – či lépe sen – se však Jaroslavu Foglarovi nevyplnilo. Zemřel 23. ledna 1999 ve věku 91 let.
Právě pro Jestřábovo přání dožít se stejného věku jako jeho maminka, má letošní jubileum spisovatelova narození mezi jeho příznivci a přáteli „punc“, který je třeba náležitě zvýraznit.
Proto se v pondělí 6. července 2009 uskuteční hned dvě vzpomínková setkání příznivců odkazu a díla Jaroslava Foglara k tomuto 102. výročí.

Nejdříve se Foglarovi přátelé sejdou na krátkém neformálním happeningu u Jestřábova rodného domu v Benátské ulici 1712/3 v pražském Podskalí.
Začátek setkání je ve znamení dvou foglarovských magických čísel – ve 13 hodin a 13 minut.
Zejména ti, kteří dosud Foglarovu kolébku nenavštívili, si budou moci vyslechnout krátký proslov a také prohlédnout pamětní tabuli, která byla 6. července 2007, v den 100. výročí Jestřábova narození, umístěna ve vitráži vstupních dveří podskalského činžovního domu.

V tentýž den odpoledne se uskuteční další významná vzpomínková slavnost.
Na domě v Korunní ulici 732/16 na Vinohradech, v němž spisovatel prožil podstatnou část svého života, bude v 17 hodin odhalena Jaroslavu Foglarovi další pamětní deska.
Dům v Korunní ulici byl Jestřábovým hnízdem více než šest desetiletí let: Bydlel zde od roku 1914 až do konce sedmdesátých let minulého století.
S tímto bytem jsou spjaty mnohé významné epizody Foglarova života.
K nejznámějším patří například událost z roku 1934: Tehdy začínající spisovatel získal jednu z hlavních cen ve velké literární soutěži Melantrichu o nejlepší knihu pro mládež. Když mladý autor obdržel ve dveřích vinohradského bytu od listonoše oznámení o úspěchu v soutěži, v rozrušení kamsi odložil talířek se svými oblíbenými zákusky – kremrolemi – a pak je dlouho nemohl objevit. Našel je až za několik dnů – již značně okoralé – zastrčeny do pečící trouby…
Celkem Jaroslav Foglar vystřídal v hlavním městě celkem pět bydlišť.
Kromě svého rodiště v Benátské ulici bydlel krátce ještě v Nuslích – v Sekaninově a Svatoplukově ulici. Pak se rodina přestěhovala na vzpomínané Vinohrady a nakonec Jaroslav Foglar společně s maminkou zamířil v roce 1978 do svého posledního bydliště v Křišťanově ulici 817/18 na Žižkově.
V posledním období svého života však již byl trvale hospitalizován ve Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, kde také zemřel.
Pro úplnost jen dodejme, že krátkou dobu v dětství žila Foglarova rodina i mimo českou metropoli – nejdříve v Předlicích u Ústí nad Labem a poté i ve středočeských Poděbradech.