Pejsci Rychlých šípů

1.
Úplně poprvé je v kresleném seriálu o Rychlých šípech zmiňován pes v dílu Rychlé šípy mají neklidnou noc (str. 24 souborného vydání) a jak si všichni pamatujeme, dojde k tomu hned i za poněkud brutálních okolností.
„Pes je otráven – cesta je volná!“ konstatuje totiž stín muže vloupávajícího se do domu. Foglar ale oproti tomu zloději nepřítelem psů nebyl a zvolna se v jeho hlavě počal vynořovati slavný Bublina.

2.

A kdy se Bublina vynořila, promiňte, vynořil před námi? 27. dubna 1940 v pokračování Rychlé šípy přijímají nováčka, které dnes najdeme na straně 71.
Co se tady semele? Kdo by to nevěděl. Neznámý pes urputně pronásleduje Rychlonožku, načež však nekousne, ba ukáže se jako převeliké dobrotisko. Hoši Rychlých šípů se rychle dohodnou a nechají si ho. Každý týden ho pak má doma jeden z nich a Rychlonožka-objevitel to "načne“. „Pes do domu, host do domu! Dobrou noc, Bublinko!“ uléhá pokorně na tvrdou zem, zatímco "komiksově" pojmenované psisko již dávno okupuje člověčí postel. A spí.


3.

Jaroslav Foglar si dával zpočátku záležet, aby Bublina všude své Šípy doprovázel, a tak tohle milé psisko nalezneme i ve čtyřech následujících příbězích, a tedy nezmizelo až do 25. května 1940.
Podívejme se na toto účinkování blíže.
V první z těchto epizod Rychlé šípy cvičí sebeovládání (str. 72) musel malíř Jan Fischer nakreslit pro Bublinu i speciální bedničku. Umístil ji před řídítka Dušínova bicyklu a nutno i říci, že její obyvatel neměl v příběhu jen dekorativní funkci a když se Rychlé šípy vrátily pro zklamaného Červenáčka, dalece předalece už je předběhl.


4.

Ještě výraznější roli potom dostal hned v následujícím příběhu Rychlé šípy maminkám, který se, jak víme, odehrává 12. května a vyšel 11. května 1940. Bublina u Metelků zvětří černou kočku a strhne vodítkem Rychlonožku pod ustlanou postel...


5.

Hned v následujících Rychlých šípech v nebezpečí Bublina zase přiláká k Rychlým šípům pozornost hajného, který ho pak, jak si pamatujeme, nazve i potvůrkou čtvernohou (str. 74).
V Rychlé šípy a trosečníci je však už Bublina (poprvé) pouhou dekorací a jeho funkce zůstane bohužel zcela nulová. Zato velmi důležitou roli má tento hafánek v díle Rychlé šípy v pískových skalách (77), kde na Červenáčkův pokyn prozkoumá malou jeskyňku na skalní terase. Vlastně tak objeví tunelem, kterým se poté kupodivu dokáže na Hlídkovou skálu protahovat nejenom toto útlé zvíře, nýbrž i Jarka Metelka.


6.

Pasivně Bublina statuje také v následujících dvou dílech „Pískových skal“ , ale v tom posledním, čtvrtém, opět zaboduje. Roztrhne totiž Dlouhému Bidlu kalhoty.
Dobrá, a to je všechno moc hezké. Kdyby to podobně šlo i dál...
Ale nešlo. Bublinovi bylo pak na velice dlouhou dobu přisouzeno naprosté zapomenutí, a to i navzdory tomu, že třeba Rychlé šípy u vodotrysku (84) přímo vybízejí minimálně ke vkreslení jeho siluety (když už ne přímo do zapojení psiska do děje).
Podobně tomu i díl Rychlé šípy škádlí Rychlonožku by si tohoto pejsánka zasloužil, ale není tady po něm bohužel stopy. A v příběhu Rychlé šípy a vlakoví zloději se zase musíme spokojit jen s vyobrazením (i když, pravda, čtyřnásobným) policejního hafana Sylvy.


7.

ZNOVU Bublina popadl dech až na podzim 1940 v Rychlých šípech v objetí kouzel (92), kdy na hrůzyplném dvoře staré barabizny vyčenichal a vyhrabal shnilou zdechlinu jiného, a to Jeremiáščina psa. Což je také asi nejslavnější Bublinova úloha ve světových dějinách!
Jak všichni víme, odporná zdechlina byla úplně bez krve, protože „ta ženská je vlkodlak!“ Tak se aspoň vyjádřil jistý Tonda.


8.

Týden poté Bublina Šípům na temné chodbě téhož domu spíše jen úspěšně překážel a byl to věru zázrak, že je nijak neprozradil, když se ze tmy náhle vynořil prachsprostý zloděj šourající se pro lektvar. Jak si vzpomínáme, Rychlonožka zde Bublinu drží vysoko nad zemí a pes naštěstí ani nemukne.
Také na (dnešní) stránce 94 (alias Rychlé šípy se prozrazují) Bublinu ještě podvakráte uvidíme. Nejprve bez vodítka, potom taky na něm, jenže, a to je zajímavé, se vstupem Bratrstva kočičí pracky do děje tento pes úplně mizí a objeví se až třikrát na konci dílu Rychlé šípy ničí knihu kouzel, kdy známě sní o uzeninách a pak i doprovází pak rychlonoze utíkajícího Rychlonožku, kterému se zase zdálo o staré Jeremiášce.


9.

Jednou se pak Bublina objevuje i ke konci Rychlých šípů v ohni pátrání, které následují právě a hned po cyklu s Jeremiáškou. Skvělý pes tu zaregistruje chlapce upící pod mříží, která se značně podobá mříži kanálu. Co se však ve skutečnosti seběhlo? Hoši se prostě při „honu“ na Rychlé šípy ocitli díky nákladnímu výtahu „v podzemí“…


10.

A pak... náš Bublina už zase mizí z barvitých dějů. Avšak 1. února 1941 se opět objevil na konci dílu Tonda Pírko volá Rychlé šípy (105) a třikrát vystoupil rovněž v následujícím pokračování Rychlé šípy se dorozumí s Tondou.
V úvodu přitom Rychlonožka komunikuje se slintajícím tvorem následovně: „Tak dnes si kostičku jen oblízáš, zítra z ní vyvaříme polívčičku a pozítří bude teprve kostička k obědu!“ Není to snad typicky foglarovské?


11.

Je. Ale lidé psy nemusí jen milovat, doloží nám Jaroslav Foglar už vzápětí v "hororu" Rychlé šípy objevují psí hřbitov (108). Zde se tito dobrotiví chlapci v jednu chvíli dokonce plazí jako hotoví zákopníci, a to právě mezi hroby Barika, Vořecha, Reka, Alíka, Broka, Rafíka, Sultána a dalšího, dodnes neznámého psíka. Dosud žijícího ňafíka poté spatří sklepním okénkem, ale tvor je už zbrocený krví. Opět nebožáka spatříme i na prvním obrázku dalšího pokračování. Ale co zatím bylo s Bublinkou?


12.

Znovu se Bubliny dočkáme až ve sportovní epizodě Rychlé šípy ukazují své umění (113).
Zpočátku se na třech obrázcích zdá, jako by si vyskakoval opět pouze kvůli estetice celku, avšak na pohledu číslo šest se Červenáček vtipně rozhodne, že bude Bublinovi házet slupičky od salámu až ze samého vrcholku živé pyramidy.
Bublina ovšem na k nebi „seskládané“ hochy vyskočí a pyramidu srazí. Celkem se v tomto pokračování vyskytuje hned na sedmi obrázcích...


13.

A pak?
Je u výbuchu patrony (pět obrázků na str. 114), ale pozor, nikoli v pozdější verzi od Marka Čermáka, který Junkova Bublinu převzal až pro další díl, kde Rychlé šípy vítají Mirka Dušína (116). Zatímco Václav Junek tohoto psa zpodobil hned šestkrát, Marko to ovšem udělal jen třikrát...
I porovnejme teď pro zajímavost dva texty. 1. Rychlonožka k Bublinovi dne 26. dubna 1941: „Povídám ti už po šestačtyřicáté, že musíš podávat PRAVOU a ne levou!!!“
A Rychlonožka k Bublinovi v dubnu 1970: „Povídám ti už po šestačtyřicátý, že musíš podávat pravou a ne levou! Ty jsi vážně jako malý dítě!!“


14.

Hned v následujícím pokračování Rychlé šípy pronásledují Bambuse došlo pak i k tomu zlu, že Marko Č. Bublinu... opět vypustil. Nicméně... V původní a ještě Junkově verzi z Mladého hlasatele je tento hned na pěti obrázcích (a to plných bublin) a Bambuse dokonce pomáhá pronásledovat.


15.

Z kočičího pokračování Rychlé šípy zachraňují kočku však Bublina opět mizí a jak u Václava Junka, tak u Marko Čermáka. Až příliš místa totiž opět zabralo kočičí Bratrstvo a jím stíhaná kočka, jíž zde skutečně akutně hrozilo brutální odříznutí nohy.
Malíř Václav Junek pak ovšem s věrným psem Rychlých šípů znovu zapracoval hned v následujícím příběhu Rychlé šípy s bednou provazů (119, hned šest obrázků), zatímco Marko Čermák už v nové verzi využívá Bublinu pouze na obrázku jediném, a to posledním: když Dlouhé Bidlo vpadne do klubovny, za jejímiž dveřmi tak napjatě špicloval.
Z dalšího pokračování Rychlé šípy pletou sítě (120) pak už tvůrci příběhů jakéhokoli psa vypustili úplně, nicméně v Junkově díle Rychlé šípy na výzkumech (121) se Bublina znovu šestkrát vyskytuje - a v jedné chvíli např. i očichá zajíce lapeného do pytláckého oka.
Nestane už se to ovšem u Čermáka.
A jinak, jak víme, ony dva zmíněné Junkovy díly roku 1941 už nestačily vyjít...


16.

Mluvili jsme už vícekrát o Marku Čermákovi, ale také výtvarník Bohumír Čermák se Bubliny zmocnil, a to v příbězích Rychlé šípy ve skalním obydlí a Rychlé šípy prchají ze skal (122, 123), které se ovšem poprvé vynořily až roku 1970 v časopise Rychlé šípy. A zde Bublina malíři figuruje dokonce hned na tuctu obrázků. Přesuňme se však hbitým skokem přes dobu temna a tedy až do poválečného období...


17.

Co zde vidíme?
Na konci příběhu Rychlé šípy zvou Tlouštíka (130) prozatím aspoň domácího rafíka Tlouštíkovic rodinky (viz předposlední obrázek), který na nezdárníka (hoch se příliš pozdě vrací domů) zabufá: „Buf! Raf! Huf! Huf!! Huf!!!“
Onen pes ovšem ovládá již i druhý obrázek v příběhu Pískloun a Tlouštík jdou za příhodami (124, „Huf!!!“). Ale co Bublina?
V poválečných příbězích zprvu chybí a koneckonců v průběhu románu Stínadla se bouří vydávaného poprvé na pokračování ve Vpředu v letech 1946-47 i nešťastně hyne ve spárech Vontů. To je fakt, ještě před smrtí ale v dílu Rychlonožka v říši snů (Vpřed 2. 7. 1946, v dnešní souborné knize strana 140) poklidně sní u Rychlonožkovy postele - o věnci vuřtů - a vyskytuje se i na dalších třech obrázcích.
Dne 9. června 1946 pak tvůrci do děje okázale vrátili dokonce i (stále stejnou!) bedničku na předku Mirkova kola, v níž se Bublina rád nechává přepravovat i očividně ve vysokých rychlostech.
A co ještě následuje?
Ovšemže honba za pašíkem. Zúčastnila se jí ovšem už jiná psovitá šelma Mirkova strýčka, zatímco Bublina jaksi mizí z dějů skoro nadobro a vrací nám ho již pouze Trampoty s Metráčkem (163) a (opět) i Bohumír Čermák ve zcela vymykajícím se příběhu Rychlé šípy cvičí (18. 3. 1947), přičemž podstatná otázka pochopitelně zní: Byl už v tu chvíli v próze Stínadla se bouří Bublina mrtev?
Ponechám tuto "časově srovnávací hádanku" čtenářům Bohouška.


18.

Ale už je odpověď jakákoli, "cvičivý" díl Bohumíra Čermáka rozhodně stojí za to.
Tvůrce vyobrazil Bublinu v naprosto všech obrázcích (kterých je opět rovný tucet), což ho ještě od části s „přijímáním nováčka“ (a ta má také tucet obrázků) věru nepotkalo! A dodávám už jenom jako zajímavost, že zdaleka ne všichni znalci Rychlých šípů si hned všimli, nakolik v tomto cvičebním Čermákově příběhu Bublina napodobuje chlapce při cvičení a že to dělá až dosti neuvěřitelně, ba pohádkově, čímž se epizoda i vymyká zbytku seriálu.
Pravdou ovšem také je, že měl Čermák tenhle příběh připraven už z dřívějška.


19.

A co jinak?
Zlatý Bublina bohužel v dějích dále absentuje... a už to tak zůstane.
V příběhu Rychlé šípy za naříkajícím hlasem (18. 11. 1947) však chlapci potkají na posledním obrázku Kuliferdu (str. 197), který je ovšem poprvé nakreslen už v záhlaví. Hezčeji však vypadá až v záhlaví dalších dvou pokračování, což vyplynulo z toho, že v tom prvním dílu měl Kuliferda ještě strašit a stát se překvapením.
V druhém pokračování tohoto dobrodružství se nový pes objevuje celkem devětkrát, aniž by ale našel podstatnější úlohu, než tu, že patří staré nemocné paní. Ta ho taky Rychlým šípům věnuje, a to už na obrázku tři. Dodejme, že jí ovšem patřil teprve týden.
„Však s ním beztak nemohu chodit!“ říká. „Nechtěli byste ho? Je bez pána…“
Rychlé šípy byly pro, a když psa cestou do sklepa pro uhlí Rychlonožka spontánně oslovil Kuliferdo, Mirek ihned zareagoval těmito památnými slovy: „Víš, že toho PEJSU přijmeme do klubu za nešťastného Bublinu? A budeme mu říkat tak, jak jsi ho teď oslovil…“


20.

Tak se i stalo. A v dalším pokračování, tedy v Rychlé šípy utíkají s Kuliferdou (198) vyhrál pak nový "pejsa" od autorů i pěkný moment, ve kterém ho Jarka Metelka podává z vysoké zdi mezi dvěma dvorky do Mirkovy náruče, aby se vše šťastně skončilo až v klubovně a Mirkovými slovy: „Jen jsme tě, Kuliferdo, přijali do klubu – a už jsi zažil s námi dobrodružství! Kéž bys všechna další přečkal šťastněji než nešťastný Bublina, který zahynul ve Stínadlech!“


21.

Byl však poté Kuliferda dostatečně a dost důstojně využíván? To už je otázkou hodnou debaty!
Odpovědi na ni se zprvu dočkáme spíše v záporné podobě a až to vzbuzuje podezření, že Foglar sepsal příběhy o získání Kuliferdy, jen aby udělal reklamu románu Stínadla se bouří, anžto ona slova o úmrtí Bubliny ve Stínadlech jsou zde vskutku působivá… Pak však… Ano, v příbězích Rychlé šípy na správné stopě a Rychlé šípy vracejí uprchlíky (březen až duben 1948) se Kuliferda i poprvé řádně uplatnil a kouká na nás již ze záhlaví... A zatímco v předchozí, první části této malé trilogie (připomínající, aniž je to přímo přiznáno, první poúnorové emigranty) autor na psa ještě zapomněl, pak již ho sledujeme a hned na deseti obrázcích.
Slintá, když se Rychlonožka zakusuje do šňůry špekáčků, vytahuje mu ty špekáčky nenápadně z torny, staví se na zadní při pohledu na „dlouhé bidlo“, čenichá na úzké skalní stezce atd. atd. A velmi důležitou roli pak získává uvnitř v dílu Rychlé šípy mají svátek (20. 4. 1948, str. 219), kde došlo k „pamětní schůzce u Šmejkalovy ohrady“. Foglar už tehdy asi vyciťoval, že bude s Rychlými šípy konec, a tak ten chystaný konec alespoň oslavil.
A to jak? Samozřejmě i prostřednictvím Rychlonožky, který "přistrojil" Kuliferdu (kterého uzříme celkem na pěti obrázcích) velkou, i když poněkud holčičí mašlí.


22.

A co dál?
Když Rychlé šípy 11. května 1948 „začínaly hru o totem“ (str. 222), zase už jsme Kuliferdu nikde neviděli, nicméně už ve druhém dílu o této hře je s nimi a "má" hned čtyři obrázky. Ve třetím pokračování (kde je hned na pěti obrázcích) plní pak (konečně!) i podstatnější úlohu. Nese totiž Rychlonožkovi na obojku, jak si pamatujeme, tzv. životy, které mu tam předtím připevnil Jindra Hojer.
„To je pes Rychlých šípů,“ konstatují Potápníci. „Asi se někde ztratil!“
Není tomu tak a Potápníci naivitu zaplatí. Udělali chybu, že Kuliferdu nezastavili, a Rychlé šípy? Právě díky svému psu ve hře o totem vítězí.


23.

Potom však věrný černý Kuliferda znovu na dlouho mizí a zahlédneme ho pouze na třetím obrázku příběhu Rychlé šípy staví obojživelný vůz (str. 228) a na dvou z obrázků v Rychlé šípy vymýšlejí závody (236). Na prvním záběru v Rychlé šípy na sjezdu klubů (247) potom Kuliferda vypadá, až jako by skoro uměl číst.
Na vlastní sjezd klubů ho však hoši Rychlých šípů nevezmou.
Poté... Znovu je vidět třikrát v Rychlé šípy před známkařskou záhadou (252) a ke známému nedopatření dojde v trilogii začínající příběhem Strýček Tadeáš Rychlým šípům (str. 258). Kuliferda je totiž sice vzat na výpravu do přírody, ale pak už ho jaksi... vůbec neuvidíme. Vzhledem k tomu, že se poté i DLOUZE neobjeví v žádném z dalších příběhů Rychlých šípů, lze na chvíli až doputovat k závěru, že se V ONOM LESE doopravdy navždycky ztratil... a že jej Rychlé šípy dokonce ani nijak nehledali a nelitovali!
Není tomu naštěstí tak.
Ale situace Kuliferdy je v těchto dílech opravdu nezdařilá a také obdobná, jako situace Bratrstva kočičí pracky. Dotyčná pokračování totiž povětšinou vznikala přepracováním tzv. Kulišáků (jiný Foglarův seriál), a tak byli pes i Bratrstvo do děje uměle a dodatečně dosazováni.






24.

V příběhu Rychlé šípy plní záhadnou výzvu (275) se však Kuliferda zase objevuje a na čtyřech obrázcích jest dokonce svižně využit. Jak?
Skočí pro zprávu nahoru nad zamrzlou kašnu a získá tím papírek, který Jarka Metelka vcelku LŽIVĚ a podvodně označil za "cukříček". Ano, dost možná jediné místo těchto příběhů, kde Jarka Metelka bohapustě lže. Byť jen němé tváři.
Velice negativní roli má poté Kuliferda i v díle Rychlé šípy mají v klubu jasnovidce (278). Jakou? Je vzat na zimní výpravu - i strhne Jindru z úzké skalní římsy do ledové říčky. Vcelku se tu vynořuje na osmi obrázcích z tradičního tuctu a připomeňme si pro pořádek, že na str. 298 se Rychlé šípy na říčku znovu vrátí během Velikonoc, které jsou zde poněkud zneváženy, a že tentokrát se zase vymáchá Rychlonožka, načež… Ano, následuje opravdu až smrtelně nebezpečné dobrodružství se zátopou v jeskyni, jenže toho už se Kuliferda nezúčastnil. A pak...
Ne, nikdy více Kuliferdy neuvidíme.
Tedy když nepočítám diskutabilní díl Rychlé šípy znovu do Stínadel (Mladá fronta 1989), kde se, pravda, mihne dokonce hned třikrát. Já třeba ale toto "pokračování" nepovažuji za regulérní část klasických Rychlých šípů a fakticky opravdu jde o jasnou adaptaci úvodu románu Tajemství Velkého Vonta. A uznejte sami se mnou: počítáme snad do seriálu Rychlé šípy jakékoli díly z Čermákových adaptací Záhady a Stínadel???
Pravdou ovšem je, že ty nenapsal Foglar, zatímco v tomto případě je přímým autorem. To také uznávám. Tak či tak, Kuliferda se v tomhle pokračování proběhl naposled.


25.

Nu, a teď se ještě pokusím o jakýsi bonus a vyvození postřehu. Respektive o vytvoření určité teorie, ke které mě Kuliferda volně přistrčil.
Jak poslední vystoupení tohoto pejska, tak i poslední vystoupení Dlouhého Bidla je totiž zakončeno shodně (všimli jste si?), a to pádem do vody (anebo na led) kašny.
Možná je to jenom náhoda, ale třeba tím cosi bezděky vyjádřilo samo Foglarovo podvědomí.
A co tedy asi?


26.

Je to asi i záhada, ale... Ztratil snad Jaroslav Foglar jako chlapec něco v nějaké pražské kašně?
A co když ano? A co když si - později – už i prostě jenom podvědomě propojoval definici slova KONEC s podobným vodním zdrojem? A co když...
Aha! A známe přece i onu prastarou fotografii Foglarových rodičů u pumpy, ne? A může to být koneckonců i jediný snímek, z kterého Foglar znal vlastního otce! Zvláštní? Ano, ale co když je to opravdu tak?
Anebo ho přinejmenším znal z oné fotografie nejdůvěrněji. I co se nestalo?
Toto. Když Foglar končil v seriálu s Kuliferdou, i když později končil v seriálu s Dlouhým Bidlem, pokaždé se mu zkrátka při pomyšlení na slovo NAPOSLED vynořila před očima ona pumpa, ze které se však stala v příběhu z praktických důvodů celá kašna.
Hm. Říkáte, že je to hodně krkolomná teorie? Snad. Nezapomínejme však na jedno!
Právě v příběhu o vymáchání Dlouhého Bidla v kašně figuroval vůbec poprvé i Bidlův tatínek! I to může podle mého názoru mnohé signalizovat.


27.

Ale dost! Podstatné pro tento článek bude už pouze následující shrnutí, podle kterého, jak si okamžitě uvědomíte, Bublina zcela jednoznačně zvítězil nad Kuliferdou!



PŘEHLED

1. BUBLINA (28 příběhů)

Rychlé šípy přijímají nováčka (všech tucet obrázků a záhlaví)
Rychlé šípy cvičí sebeovládání (6 obrázků)
Rychlé šípy maminkám (8 obrázků a záhlaví, pes má podstatnou roli)
Rychlé šípy v nebezpečí (4 obrázky, úvodem Bublina štěká na veverku, čímž v celém seriálu i poprvé promluví. Má zde také podstatnou roli, protože na Rychlé šípy upozorní hajného.)
Rychlé šípy a trosečníci (3 obrázky)
Rychlé šípy v pískových skalách (3 obrázky, pes má významnou roli)
Rychlonožka vítězí nad přesilou (2 obrázky, Bublina nemá podstatnou roli, i když ho Jindra Hojer úpěnlivě vyzývá, aby vyčenichal Rychlonožku.)
Rychlé šípy v cizím táboře (1 obrázek)
Rychlé šípy v obležení (1 obrázek a záhlaví, pes v podstatné roli. Poprvé a naposled pes v seriálu někoho kousne.)
Rychlé šípy v objetí kouzel (sice jenom 3 obrázky, ale zato nejslavnější Bublinova role, když nachází mršinu jiného psa)
Rychlé šípy pozorují Jeremiášku (4 obrázky, ano, zde je Bublina spíš na obtíž)
Rychlé šípy se prozrazují (2 obrázky)
Rychlé šípy ničí knihu kouzel (3 obrázky)
Rychlé šípy v ohni pátrání (1 obrázek)
Tonda pírko volá Rychlé šípy (1 obrázek, možná vůbec nejhezčí Bublinův společný výjev s Rychlými šípy)
Rychlé šípy se dorozumí s Tondou (3 obrázky)
Rychlé šípy ukazují své umění (6 obrázků, hlavní role)
Rychlé šípy u výbuchu patrony (5 obrázků, Junek)
Rychlé šípy vítají Mirka Dušína (6 obrázků, Junek, pes má dost dobrou roli, když může dát pac)
Rychlé šípy pronásledují Bambuse (4 obrázky, Junek)
Rychlé šípy s bednou provazů (6 obrázků, Junek)
Rychlé šípy na výzkumech (6 obrázků, Junek)
Rychlé šípy ve skalním obydlí (4 obrázky, Bohumír Čermák)
Rychlé šípy prchají ze skal (8 obrázků, Bohumír Čermák)
Rychlonožka v říši snů (4 obrázky)
Rychlé šípy svědky neštěstí (1 obrázek, podruhé zde uzříme Bublinovu krabici na kole)
Trampoty s Metráčkem (3 obrázky, jediný zimní příběh s Bublinou! Na sníh se svou srstí jinak moc nehodil, splýval by s pozadím.)
Rychlé šípy cvičí (všech 12 obrázků, Bublina zde má roli, která je podána s magickou nadsázkou)


2. KULIFERDA (16 příběhů)

Rychlé šípy za naříkajícím hlasem (1 obrázek a záhlaví)
Rychlé šípy získávají Kuliferdu (9 obrázků a záhlaví)
Rychlé šípy utíkají s Kuliferdou (6 obrázků a záhlaví)
Rychlé šípy na správné stopě (5 obrázků a záhlaví)
Rychlé šípy vracejí uprchlíky (5 obrázků a záhlaví)
Rychlé šípy mají svátek (5 obrázků a záhlaví, Kuliferda v hlavní roli!)
Rychlé šípy objevují totem (4 obrázky)
Rychlé šípy vítězí ve hře o totem (5 obrázků, poslední Fischerova kresba CELÉHO Kuliferdy, který však má teprve poprvé hybnější roli)
Rychlé šípy staví obojživelný vůz (1 obrázek, zřejmě vůbec poslední Fischerova kresba Kuliferdy)
Rychlé šípy vymýšlejí závody (1 obrázek)
Rychlé šípy na sjezdu klubů (1 obrázek)
Rychlé šípy před známkařskou záhadou (3 obrázky)
Strýček Tadeáš Rychlým šípům (1 obrázek)
Rychlé šípy plní záhadnou výzvu (4 obrázky, Tak toto je zase zimní příběh s Kuliferdou)
Rychlé šípy mají v klubu jasnovidce (8 obrázků, druhý zimní příběh s Kuliferdou, který zde má i podstatnou roli)
Rychlé šípy znovu do Stínadel (3 obrázky)


P. S. Domnívám se, že toto shrnutí nelze podstatněji doplnit, nicméně každé doplnění uvítám. I. F.


Ukázka kreseb Jana Fischera (obr. 1 a 2) a Marko Čermáka (obr. 3) převzata ze souborného vydání kreslených příběhů Rychlých šípů, vydalo nakladatelství Olympia, 1998.

Kliknutím na obrázek v úvodu se jeho náhled zvětší.