Kajetánka - tajemná vyhlídka nad Prahou

14. srpna byl krásný sluneční den jako stvořený pro výpravu po stopách Jaroslava Foglara a současně výroční redakční poradu trojčlenné redakce Bohouška. (Zdá se to neuvěřitelné, ale Bohoušek je s Vámi, vážení čtenáři, už osm let.)
Zamířili jsme na místo proslavené legendární fotografií Františka Dostála, kterému se podařilo v roce 1985 zachytit Jaroslava Foglara při práci. K legendární kamenné lavičce na Kajetánku pod Pražským hradem, kam se spisovatel přesunul z Nosticovy zahrady a dopisoval zde Tajemství velkého vonta a Strach nad Bobří řekou.
K hradu nás vyvezla tramvaj. Vystoupili jsme poblíž letohrádku Belveder a parkem pokračovali k hradu. Obdivovali jsme přitom nejen maximalistický pomník Julia Zeyera a zpívající fontánu brněnského zvonaře Jaroše před letohrádkem ale také náhodně objevené ginkgo, které svojí korunou shlíží k věži Daliborce.
Můstkem přes Jelení příkop a hradní nádvoří jsme se rychle vyhnuli turistům čekajícím na výměnu hradní stráže a těšili se z výhledu z hradní rampy. Ano, tam, tam kdesi dole ve změti uliček a plácků prožíval Jestřáb svá dobrodružství a spolu s ním následující generace dětí.

Teď už jenom po schůdcích tam dolů, na Kajetánku.
Využili jsme pohostinnosti zdejší vyhlídkové kavárné a dlouhé hodiny jsme spřádali plány do budoucna, radovali se z krásné vyhlídky a hezkého odpoledne a výborné kávy.
Jistě jste si všimli, že Bohoušek od 17. 4. 2008 prochází technologickou aktualizací. Postupně jsou spouštěny informace, články a služby, na které jste byli v posledních letech zvyklí. V rámci Bohouška byly obnoveny foglarovské kvizy (2 x 13 otázek), kde můžete otestovat svoje znalosti z života a díla Jaroslava Foglara, spuštěna nová verze vyhledávání, změněna byla funkce Aktualit v prostředním sloupci a obnovena byla rubrika s Foglarovskými výroky. Bohouška navštívilo od 29.8.2000 více než 620 000 čtenářů. Další vylepšení samozřejmě připravujeme, ale seznámíme vás s nimi, až nastane vhodná doba.
Slunce už se otočilo do vhodného úhlu, a tak jsme z horní terasy sestoupili až přímo ke známé lavičce. Je odsud zajímavý výhled na Strahovský klášter, kde sídlí Památník národního písemnictví s Foglarovou pozůstalostí, Petřín, střechy a stříšky Malé Strany a Starého Města. Většímu výhledu zabraňuje zrušený kostel sv. Kajetána, v průhledu je vidět věž sv. Mikuláše. Lavička je bohužel dost zarostlá planě rostoucími parkovými buky. Turisty naštěstí zapomenuté místo stále dýchá svojí atmosférou, kterou jsme si patřičně se svými fotoparáty i následným průzkumem vychutnali. Ještě pár snímků, a pak Nerudovou ulicí do víru velkoměsta. Samozřejmě jsme se potom zastavili na dalších foglarovských místech - u laviček (a ginkga) v Nosticově zahradě, u Čertovky a smíchovské vodárenské věže. U Střeleckého ostrova jsme si prohlédli místo, kde by měla snad v budoucnu stát loď s volnočasovým centrem pro děti a stálou expozicí o životě a díle Jaroslava Foglara.