Po stopách Jaroslava Foglara (8) - Moje Malá Stínadla

Velký Vont ustal na chvíli v řeči a znovu se zadíval do knihy, jako kdyby si chtěl oživit vzpomínky na vše minulé, co pod jeho vedením bylo do ní zapsáno.
„A vedl jsi nás dobře,“ pravil oddaně jeden z členů rady. „Byla to jen tvoje silná vůle, která způsobila například usmíření Černé ulice s Ohradami, byl jsi to ty, kdo zavedl pořádek mezi náčelníky východních ulic kolem Dlouhých schodů. Nikdy dřív tam nebyl klid. Udělal jsi hodně!“
Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu, Olympia, 1994

Před nedávnem pořádalo Sdružení přátel Jaroslava Foglara dětskou soutěž s názvem „Kde jsou vaše Stínadla?“ A nadšenci z různých koutů Čech a Moravy psali o svých zapadlých a ponurých koutech, většinou o místech, kde žili a která dobře znali.

Já jsem si taková „svoje Stínadla“ našel před rokem v Praze. Poprvé jsem tudy šel večer potmě se skupinkou vrstevníků na tramvaj. Mířili jsme, podle mého odhadu, do slepé ulice, která končila mohutnou zavřenou bránou. Nechápal jsem, proč jdeme právě tudy. Až těsně před bránou se objevila úzká ulička odbočující vlevo, díky které jsme pokračovali dál v cestě...

Ta brána mně učarovala. Připomínala mně honičky po Stínadlech. Skrývala nějaké tajemství. Často, když jsem chodíval okolo, byla pootevřená. Jako by zvala dovnitř. Jako by chtěla někoho ukrýt před pronásledovateli...
O co větší pak bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že vedlejší ulice se jmenuje Černá. Černá ulice! Ta, která je jako jedna z mála zmiňovaných už v Záhadě hlavolamu! Ta přece patřila do Stínadel!

Továrna mezi již zmíněnou bránou a Černou ulicí mi pak připomněla Tovární čtvrť, kudy pronikl do Stínadel Jirka Rymáň.

Rychlé šípy by sem mohly vnikat přes svou Rozdělovací třídu (podle mapy Národní třídu), stejně jako v knize tu jezdí tramvaje a místní ulice se přiléhavě jmenuje Spálená.

Ani stínadelský kostel by tu nechyběl. Je sice zasvěcený svatému Michalovi, ale stojí v uličce s nádherným stínadelským názvem V Jirchářích.

Nedaleko najdeme i kostel svatého Martina ve zdi, o kterém jsem již psal. A u dalšího blízkého kostela, tentokrát svatého Vojtěcha, jsem objevil dvě desky se starodávným textem. Opravdu, spoustu věcí, domů a ulic mi tu připomíná Stínadla z knih Jaroslava Foglara.

I když na druhou stranu se bojím, že tato spleť uliček je příliš malá na to, aby zde někdo zabloudil nebo se ztratil. A tak říkám, že to jsou taková moje Malá Stínadla.