Po stopách Jaroslava Foglara (2) - Gingo, symbol Stínadel

Čtenáři Rychlých šípů by určitě věděli, že v knize Stínadla se bouří se Rychlé šípy setkávají se skupinou Vontů, kteří si říkají Uctívači ginga. Scházejí se ve staré zahradě (svatyni), v níž roste vzácný strom, zvaný Ginkgo biloba, česky jinan dvoulaločný.

Jinan dvoulaločný pochází z Číny a Japonska. Lze ho snadno poznat podle světle zelených, vějířovitých listů. Při pohledu proti světlu se zdá, jako by byl list složen z řady jehliček naskládaných vedle sebe. Jinan je rostlinou dvoudomou - znamená to, že existují stromy samčí a samičí. Pyl z šištic samčích stromů je na samičí šištice přenášen větrem. Po opylení se z nich vyvinou malé žluté dužnaté plody. Ty nepříjemně zapáchají, a proto se častěji pěstují samčí stromy. V některých zemích se však plody praží (jako u nás kaštany) a jako pochoutky pojídají.
Jinany rostly na Zemi už v dávné minulosti - tvořily lesy před více než 200 miliony let, v době, kdy žili dinosauři.
V Číně je jinan uctíván jako svatý strom. Je zajímavé, že obsahuje léčivé látky, které zlepšují prokrvení mozku a tím i paměť.



Výška stromu: 25 - 30 m

Délka listů: 3 - 12 cm

Velikost plodů: 1 - 2 cm






Jaroslav Foglar se narodil v Benátské ulici, hned vedle Botanické zahrady UK. Jako malý kluk se díval do zahrady přes vysokou zeď, dnes by mu ve výhledu bránil skleník. Jenže - za skleníkem stojí jinan. Má zvláštní tvar, je zasazený v květináči, připomíná bonsaj. Znal Jestřáb ze svého dětství jinan z botanické zahrady? Mohl si ho pamatovat, když se odsud s rodinou odstěhoval ve třech letech? Nebo se sem v pozdějších letech vracel a starodávný strom ho tak učaroval, že ho přesunul do Stínadel? Nebo je jinan mnohem mladší?

Odpovědi na své otázky jsem zkoušel nalézt u pracovníků Botanické zahrady UK. Jinany jsou ve zdejší zahradě celkem čtyři. Ten v květináči je asi 200 let starý a byl sem převezen ze Smíchova na konci devatenáctého století. (Takže ho Jestřáb mohl znát!!!) Je to neopakovatelná obří bonsaj a říká se jí „Goethovo gingo“. Vysloužil si i zvláštní poddruh: Ginkgo biloba var. pragensis.

Když jsem se ptal po dalších místech, kde v Praze roste gingo, byl jsem odkázán na knihu Pražské zahrady a parky. Tam jsem opravdu našel spoustu takových míst:



Botanická zahrada UK

Nosticova zahrada (Malá Strana)

Karlínské náměstí

Riegrovy sady (Vinohrady)

zahrada Bílkovy vily (Hradčany)

vila Gröbovka (Vinohrady)

zahrada Santoška (Smíchov)

zahrada Klamovka (Smíchov)

Vojanova zahrada (Malá Strana)

Černínská zahrada (Hradčany)

Kateřinská zahrada (Nové Město)

Lesliovická zahrada (Malá Strana) - nepřístupná, majetek Velké Británie

Buquoyská zahrada (Malá Strana) - nepřístupná, majetek Francie

Strakova akademie (Malá Strana)

zámecký park Dolní Počernice



Na jednom z těchto míst by mohla stát svatyně Uctívačů ginga.
Mimo tato místa existují i další, která zůstávají utajena. Kdyby se o nich psalo, pak by hrozilo, že by „utajené jinany“ dlouho nepřežily. A my tak máme dál po čem pátrat...