Jak se 8. ledna v pražských uličkách vyzvídalo a vyzvídalo a …

Vyzvědači jsou již několik generací hrou, která se hrála na Starém Městě a přilehlých částech. Vyzvědači byli přivedeni k životu již před mnoha lety Jaroslavem Foglarem. Za tu dobu tuto hru hrálo několik generací chlapců. Tentokrát jsme se rozhodly i my – členky 297. KBS Zapadající slunce, že si ji zkusíme také zahrát, společně s dalšími.

Zahájení bylo 8. ledna 2005 ve 12.00 ve Františkánských zahradách na Praze 1. Někteří účastníci tu již byli, když jsme dorazily i s těmi, kdo přijeli už den před tím. Hned se dala do oběhu prezenční listina a pak následovalo vysvětlování pravidel této hry. Když už jsem řekla snad všechno, co mě na mysl přišlo, došlo i na dotazy. Po vysvětlení všech nejasností se všichni mohli rozejít na svá herní území. V důsledku nedostatku hráčů (sešlo se nás něco málo přes dvacet) se muselo zelené území zrušit a tím také ochudit hru. První úkol si všichni mohli vzít přesně ve 12.45. My jsme tu ještě zůstaly s Alpínem a pak spolu se vydali na průzkum hry v poli.
Nějaký čas nám trvalo, než se nám podařilo najít první pátrače, ale území je přeci jen větší, takže není čemu se divit.
Při zjišťování nedostatků se mi podařilo zjistit, že jednotlivá území musejí podnikat výpravy i na zelené území, které vlastně nehraje. Sice jsem ze hry vyjmula zelené, ale už jsem z otázek nevyndala otázky ze zeleného území. To byla tedy vážná chyba, která nešla vzít zpět. Ale vliv na hru to mělo jen v tom, že je tam nikdo nemohl lapit, protože to byla země nikoho. Docela mě toto zjištění mrzelo. No, už se stalo.
Ještě jsme procházely znovu a znovu obě území, než se nám podařilo zjistit, že jsme zapomněly odměnu účastníkům v klubovně, kde se přespávalo. Musely jsme urychleně sehnat tramvaj a pro vše znovu zajet. Ale proběhlo to všechno v pohodě a i jsme to stihly dorazit do Františkánských zahrad něco po čtvrté. Ostatně nám bylo řečeno, že hra bude skončena daleko dříve než v pět hodin, jak jsem řekla. To jsem si totiž vůbec neuvědomila, že odpadá jedno území a tím se dá zkrátit i čas.
Nikdo tu ještě nebyl a první skupina dorazila až chvíli po páté. Naskytl se nám dostatek času pro kontrolu otázek, s kterou mi ochotně pomohl Turbomyšák. Kontrola trochu trvala, protože zrušením zeleného území se mi zhroutil systém kontrolování. Modré území mělo až na jednu nejasnost vše v pořádku a dosáhlo tak 152 bodů.
Jako druzí dorazili z červeného území. Ale nějaký šotek zařádil ve hře a červené území se dozvědělo, že má vyřadit veškeré otázky ze zeleného území. Proto také nemohli nedosáhnout vysokého počtu bodů.
Vítězem se tedy stalo modré území s celkovým počtem 152 bodů a jako druhé zůstalo červené území s 80 body.
Potom, co si každý vyzvedl pamětní list a sladkou odměnu v podobě lízátka a byla předána hlavní cena – čokoláda, s kterou se ochotně modré území rozdělilo, se pomalu začali všichni rozcházet.
Snad si každý našel na hře to pozitivní a s omluvou přijmou chyby, které se ve hře vyskytly. A děkuji těm, kteří mě na tyto chyby upozornili.

Lucík, 297. klub Bobří stopy SPJF