V poměrně hektickém čase závěru roku 2025 se i jinak hbitému psavci Martinu Rosolovi, který pro čtenáře Bohouška pravidelně skládá mozaiku střípků z foglarologických setkání – kolegií Akademie Jaroslava Foglara, poněkud otupil hrot pera. Až s odstupem – po náležitém nabroušení svých psacích potřeb – tak byly sepsány postřehy z listopadového 170. kolegia AJF. Toto kulaté podzimní diskusně-badatelské dostaveníčko foglarovců bylo tak napěchováno veselými, vážnějšími i objevnými body programu, že na aktuálnosti reportáže to nic neubírá…
1. Ježek v kleci pro nejmenší
O tom, že ježka v kleci lze vytvořit v nejrůznějších podobách a z nejrůznějších materiálů, nás opět přesvědčil Libor Čermák. Pro děti z Klubu Sovička působícím při Salesiánském hnutí mládeže v Praze-Uhříněvsi sestavil pěkný hlavolam z dětské stavebnice. „Ježek je vhodný pro děti okolo tří let, a dokonce má i jeden z otvorů širší, přesně podle románu Jaroslava Foglara!“, upřesnil Libor.
2. Tajemný svět hlavolamů
U ježků v kleci ještě zůstaneme: Vlastivědné muzeum ve Slaném pořádá výstavu s názvem Tajemný svět hlavolamů. Výstava potrvá do 31. ledna 2026. Představuje hlavolamy od těch nejstarších na světě, až po moderní nekonvenční úkoly. Je samozřejmé, že mezi nimi nemůže chybět ani náš „král hlavolamů“ – ježek v kleci. Pro více informací navštivte stránky www.muzeumslany.cz.
3. Rok Káňat
V řadách 48. klubu oldskautů Jestřábi Praha, pod jehož křídly se konají u kolegia AJF, se sešla celá řada autorů literatury různých žánrů. Připomeňme jen plodné psavce jako Jaroslav Čvančara, Jitka Radkovičová, Jan Hejma, Tomáš Vučka či Libor Čermák. Členem Jestřábů je však i další nositel sterjného příjmení jako posledně jmenovaný – tentokrát Vítězslav Čermák, skautskou přezdívkou Atana. Ten se zaměřuje zejména na tvorbu románových příběhů pro mládež, takže jistě je pro něj inspiračním pramenem i Foglarovo dílo. Tentokrát Atana představil (a všem přítomným věnovalú svoji nejnovější knížku Rok Káňat. Kniha představuje roční příhody utajeného skautského oddílu v padesátých letech minulého století.
4. Noční můry všude, kam se podíváš!
Poslední říjnovou sobotu podnikla AJF výpravu do kostela skautského patrona – sv. Jiří v Lukové u Manětína na severním Plzeňsku. Kostel je plný strašidelných postav představujících zemřelé věřící z dob dávno minulých. Aniž bychom si chtěli dělat legraci z mrtvých, přesto – viděno očima foglarovce – je zde patrná podoba sádrových zakuklenců s Nočními můrami, se kterými se v chlapeckém domově kdysi utkali hoši Rychlých šípů! Návštěvu kostela sv. Jiří v Lukové rozhodně doporučujeme! Ale, pozor: Kostel je otevřen jen sezónně, od dubna do října každou sobotu od 13 do 16 hodin. V zimním období je kostel uzavřen. Až však roztaje poslední sníh, do Lukové se určitě vypravte!
Cílem podzimní akademické výpravy, která se programově prolínala i s oldskautským putováním po stopách skautského patrona sv. Jiří, však nebyly jen Noční můry v Lukové: Cestou jsme navštívili Památník Lidice, abychom se zde poklonili památce chlapců ze zdejšího klubu MH Strážci Černých lesů a všem obětem německého teroru.
Využili jsme též příležitosti vystoupat na dřevěnou zvonici z roku 1500 na hradišti Libušín. Díky místnímu zvoníkovi Martinu Krčkovi jsme si tu poslechli zvláštní hlas zdejšího litinového zvonu.
5. …a zase Noční můry!
Aby těch „Nočních můr“ nebylo na setkání kolegia AJF málo, akademici do programu předložili i další obdobné přízraky: Pozornosti Martina Rosola například v den svátku Všech svatých neuniklo dovádění „Nočních můr“ v obchodním centru Nový Smíchov. Jednu z nich zachytit objektivem fotoaparátu! Zakladatel AJF Slávek Janov kontroval obrázkem z ostrova Madagaskar, kde mohou turisté navštívit unikátní labyrint krasových útvarů, velice podobných „Nočním můrám“ z chlapeckého domova z příběhů Rychlých šípů…
6. Chyby, chyby chybičky
Badatelskou část programu vyplnila debata, podnícena objevem další chyby v ilustracích k Foglarovým románům. Po původních kreslířích Janu Fischerovi a Marko Čermákovi se chybné kresbě nevyhnul ani dnešní ilustrátor stínadelské trilogie Jiří Grus. Jak je patrno z obrázku, tentokrát jde o „přešlap“ v počtu členek dívčího klubu Amazonky – ty byly jenom tři! Inu, při čtení Foglarových předloh musí ilustrátoři věnovat textům a souvislostem více pozornosti!
7. Televizní seriál Rychlé šípy: první ohlasy „pro“ i „proti“
Ve veřejnosti se na nový sedmidílný seriál Rychlé šípy, čerstvě uvedený v České televizi, ozývá většinou velká chvála. Slyšet jsou však i hlasy „proti“ příliš dětskému charakteru animovaných příběhů. „Budeme-li se na seriál dívat očima dospělého ortodoxního foglarovce, můžeme mít tisíce výhrad! Pokud se ale na něj podíváme očima pěti či desetiletého kluka nebo holky, je to velice povedené, zajímavé a líbivé dílko! A o to šlo tvůrcům především!“, shrnul hodnocení seriálu Martin Rosol.
8. Kritickým okem…
Značně kritický pohled zazněl v kolegiu AJF na adresu představení autorů a ilustrátorů Rychlých šípů na webu rychlesipy.org. V kapitole „AUTOŘI“ totiž zůstali zcela opomenuti mnozí kreslíři, kteří se – každý svým způsobem – znatelně zapsali do historie Rychlých šípů. Proč zůstali v představení kreslířů utajeni tak významní tvůrci jako Novák, Teslevič, Konečný, Zeman, Toman, Dubský, Čech, Filípek, Hrdý, Baban i další? Ve srovnání s významem novodobých autorů Jiřího Gruse a Karla Jerieho je pak mimořádně nedůstojné i pouhé okrajové představení mladohlasatelských kreslířů Bohumíra Čermáka a Václava Junka.
9. Jak dál s foglarovskými aktivitami?
V závěru 170. kolegia AJF se rozvinula široká diskuze o tom, jakého druhu a v jakém rozsahu mohou subjekty, které rozvíjejí odkaz Jaroslava Foglara, do budoucna organizovat foglarovské akce ve srovnání se vzedmutou vlnou aktivit Skautské nadace Jaroslava Foglara? Protože však jde o problematiku značně širokou, listopadová debata byla jen úvodem k jasnějšímu pohledu do budoucnosti, a bezesporu se na kolegiích AJF bude toto téma objevovat častěji…
.jpg)
