V Praze se před třiceti lety naposledy sešly kluby Mladého hlasatele ´90

[ Autor: Tomáš Hromádka - Krizmen | zařazeno: 7. 5. 2022 | přečteno 277 ]

Je to už hodně vzdálená vzpomínka, přesto v mojí paměti stále živá. Vzpomínka radostná. Byla tehdy také sobota, 7. května 1992 a já se v rámci klubařských aktivit zúčastnil srazu klubů Mladého hlasatele (časopisu, který byl po událostech sametové revoluce obnoven v dubnu roku 1990 a vycházel více než rok), který tehdy pořádala Rada pražských velitelů. Kdesi mám schovanou klubovní kroniku, kde je vše podrobně popsáno, dokonce jsem pořizoval fotografie. Nyní ale z časových důvodů lovím z paměti (třeba kroniku i fotografie znovu objevím za dalších 10 let). Setkání začalo společným zahájením na Střeleckém ostrově, kde odhadem stopadesát účastníků přivítal Jan Šimáně - Galén, autor myšlenky přátelství rozrůzněných. Během dne probíhala napínavá hra v uličkách Starého Města, kde kluby měly za úkol projít různá místa a vyluštit tajenku. Pamatuji se, jak v mezičase jsme si vypůjčili šlapadlo a projeli se na Vltavě. Večer se konal slavnostní rituál v zahradě u ginga na Malé Straně, kde jsme na trávníku společně rozsvítili obrovský žlutý kvítek vytvořený ze svíček a na místě jsme se dozvěděli, že naše setkání oslovil zaslanou zdravicí prezident Václav Havel. Večer snad probíhala také nějaká hra, matně si pamatuji, jak jsme lezli kdesi pod Karlovým mostem v Čertovce. V neděli se pokračovalo další hrou v Prokopském údolí. Ač to pro kluby Mladého hlasatele byla z dnešního pohledu vlastně labutí píseň (neexistence časopisu znamenala ztrátu kontaktu s redakcí a se stovkaři, kteří se o kluby starali i přes další pokusy vydávat Duhovou planetu, později Duhovou planetku, řada klubů se transformovala na oddíly nebo do nich vstoupila), pro mě to byla skvělá akce, při které jsem se měl možnost seznámit s kamarády, které znám dodnes. K události tehdy vyšla speciální foglarovská obálka a několik pohlednic, které jsou dnes cenným sběratelským kouskem ve sbírkách pamětníků.

Za zmínku stojí fakt, že podobné setkání s rozsvícením žlutého kvítku, širokou účastí foglarovské veřejnosti a připomínkou výročí čtenářských klubů se uskutečnilo hned v následujícím roce 1993 (tehdy pod patronací Pražského sdružení Žlutého kvítku). V roce 1994 převzala štafetu nově vzniklá pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara, která v zahradě ginga pořádala vzpomínková setkání vždy 8. května a to až do roku 2012, kdy zájem o tuto akci byl již minimální (viz související články na Bohouškovi.).

[ komentáře: 1 | přidat komentář | Vytisknout článek ]