Touto knihou plníme po neuvěřitelných 65 letech přání Jaroslava Foglara, který chtěl k Vánocům roku 1947 vydat své dílo „Pod vlajkou Devadesátky“, což mělo být nově upravené vydání titulu „Pod junáckou vlajkou“.
Na to mělo navázat první knižní vydání druhého dílu, tedy „Devadesátka pokračuje“, který byl v té době známý z aktuálního otiskování v časopisech Junák a Vpřed.
Okolnosti doby tehdy již byly vydávání Foglarových knih v lecčem nepříznivé. Tiskový papír byl v těch poválečných letech na příděl a navíc už mnoho rozhodujících pozic ve správním aparátu státu cíleně obsadili komunisté.
Sám Foglar po počátečních peripetiích s možným vydáním této knihy upravil název tak, aby snáz prošel úředním „schvalovacím procesem“ a nejspíš aby se také lépe propojil s názvem druhého dílu. Sám se postaral rovněž o vznik nových ilustrací, pro jejichž provedení získal Bohumíra Čermáka. Bohužel se však vydání knihy v roce 1947 nepodařilo prosadit.

Výročí narození Jaroslava Foglara bude letos mít vepsáno číslo 105, a při této příležitosti se malebné jihočeské Prachatice stanou místem výstavy respektive dvou výstav, které přiblíží především regionální vazby z dávných i relativně nedávných časů mezi Jestřábem a čtenáři, členy nejrůznějších oddílů a klubů, ale i všeobecně Foglarovu tvorbu.
Výstavy proběhnou v Prachatickém muzeu a v Městské knihovně Prachatice.
Vzhledem k tomu, že od prvního článku na Bohouškovi z počátku září loňského roku se v práci o velký kus pokročilo, zeptali jsme se iniciátora výstavy Foglar a Prachatice Davida Jana Žáka na aktuální informace a upřesnění.

Čísla v titulku by mohla svádět k optimisticky mylnému výkladu, že vyjadřují odpočítávání toho, kdy se poslední vůle Jaroslava Foglara (zemřelého 23. ledna 1999) již konečně naplní.
V souvislosti s třináctým výročím skonu oblíbeného spisovatele lze ve stručnosti připomenout, že autor svojí závětí z roku 1996 odkázal veškerý svůj majetek včetně autorských práv své Nadaci Jaroslava Foglara (v likvidaci) založené téhož roku. Platnost závěti u soudu zpochybnil nejbližší příbuzný Jaroslava Foglara synovec Petr Foglar, jehož do závěti J. Foglar nijak nezahrnul.
Třináct let tak probíhají na soudech různých stupňů jednání, přičemž váhy hledačů spravedlnosti zatížené čím dál tím těžšími fascikly pomalu žloutnoucích dokumentů se několikrát přiklonily na zcela opačné strany sporu mezi Nadací a synovcem.

V pondělí 23. ledna 2012 odpoledne proběhla v Praze vzpomínková zastavení organizovaných i neorganizovaných foglarovců u hrobu prvního a nezapomenutelného kreslíře Rychlých šípů a ilustrátora románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří Jana Fischera na Olšanských hřbitovech u příležitosti 105. výročí jeho narození (22. 1. 1907) a také na místě posledního odpočinku Jaroslava Foglara na Vinohradském hřbitově, od jehož odchodu uplynulo 23. ledna již 13 let.
Na obě setkání kromě účastníků nejen z Prahy dorazily také Rychlé šípy s věrným psem Bublinou i svojí klubovní vlajkou, ale také Bratrstvo Kočičí pracky s krysou Eulálií. Všichni svorně poděkovali oběma pánům za to, co vykonali pro radost mnoha generací.

Stínadelská trilogie = dva kreslené příběhy. Takový stav panuje přes dvacet let. Zatímco ze slavných románů Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu (první zveřejnění r. 1940/1941) a Stínadla se bouří (první zveřejnění r. 1946/1947) převedených do komiksů se radujeme již od roku 1970 respektive 1971, na poslední díl - Tajemství Velkého Vonta (první oficiální zveřejnění r. 1990) - dosud nedošlo.

S příchodem nového roku 2012 vstupuje Akademie Jaroslava Foglara již do pátého kalendářního roku své činnosti: První setkání badatelů-foglarologů se uskutečnilo v říjnu 2008. Toto malé „jubileum“ bude připomenuto na XXXIII. kolegiu Akademie Jaroslava Foglara s programem:
Témata:
1. „Palácové revoluce“ Dvojky
Problematika vůdcovské (ne)obměny ve specifickém prostředí Jestřábových Hochů od Bobří řeky. Téma ke 100. výročí českého skautingu.
2. Tóny od Bobří řeky
Odraz díla Jaroslava Foglara ve vážné i moderní populární hudbě.
3. Pele-mele

V sobotu 14. 1. 2011 od 19.30 h se v rámci XXII. skautského semináře Ekumenické lesní školy v Praze uskuteční komponovaný diskusní večer Fenomén Foglar o Jaroslavu Foglarovi s promítáním dokumentů od bývalého člena pražské Dvojky – Hochů od Bobří řeky Jaroslava Čvančary – Jáčka (Jestřáb) a režiséra Petra Kotka (Cesta za modrým světlem). Besedovat bude i další člen Jestřábovy Dvojky Jiří Zachariáš - Pedro. J. Čvančara promítne i krátké sekvence táborových filmů pražské Dvojky, které natočil Jaroslav Foglar – Jestřáb v padesátých letech.
Po shlédnutí filmů proběhne diskuse s P. Kotkem, Pedrem a průvodcem tohoto večera Slavomilem Janovem - Nashvillem a s diváky o filmu a o významu Jaroslava Foglara pro český skauting.

Soutěž organizovaná Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara pro rok 2010 a část roku 2011 u příležitosti 70. výročí vydání prvního pokračování legendárního příběhu Rychlých šípů ve Stínadlech od Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu v týdeníku Mladý hlasatel 30. 8. 1940 zná své vítěze.
Výsledky byly oznámeny na pražském Večeru světel 2011, tedy tamtéž, kde byl nynější ročník 17. prosince 2009 vyhlášen.
V kategoriích fotografické, kresebné, výtvarné a literární se soutěže zúčastnilo celkem 10 autorů s celkem 30 pracemi.

Původní středeční termín přesunu Rychlých šípů do klubovny byl vzhledem ke konání smutečního průvodu s Václavem Havlem o jeden den odložen. Klub Rychlé šípy tedy sešel ze Svatyně uctívačů ginga až ve čtvrtek 22. prosince 2011 brzy ráno.
Dole na ulici škrábali řidiči zamrzlá skla u vozidel, ale dřevěná komínová lávka byla pouze mokrá a ani neklouzala.
Šípákům se vůbec nechtělo dolů, protože jejich měsíční výhled do oken hotelu Paříž skončil. A právě v den odchodu se u hotelového okna dobrou čtvrthodinu natřásala nahatá cizinka (asi). Mirek jako nejstarší nemohl ostatním chlapcům zakrývat oči, neboť měl ruce přivázané k zábradlí.
Těžko říci, čeho všeho byli chlapci z Rychlých šípů během svého měsíčního pobytu ve Stínadlech s výhledem na hotel svědky, ale hlavu z toho - jako v Kutné Hoře - neztratili a dál budou mravním vzorem pro své přátele.

Jedenáctým rokem mohli od 17. listopadu do 17. prosince 2011 noví i tradiční hledači Rychlých šípů pátrat na území Starého Města pražského po chlapcích tohoto legendárního klubu v rámci hry Hledáme Rychlé šípy.
Jedenáctým rokem mohli obyvatelé i návštěvníci starých ulic a uliček hlavního města vidět zvláštní jednotlivce či skupinky jak procházejí územím mezi Vltavou a ulicemi Národní, 28. října, Na Příkopech a Revoluční s hlavou vztyčenou hodně vzhůru a s očima bystře těkajícíma z místa na místo. Snad jen scházející univerzálně nic neříkající výraz v jejich obličejích mohl dávat tušit, že se nejedná o příslušníky Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby Policie ČR prověřující terén.

Ani poslední záchvěvy již zesláblé vichřice Joachim, ani lezavé mrholení z mraků, které jako by své porce sněhu vysypaly již před rokem, neodradily řadu přátel foglarovského světa od toho, aby vyrazili i tentokrát na tradiční pražský Večer světel.
A tak se 17. prosince po 17. hodině na Haštalském náměstí setkali známí i neznámí - nejen z Prahy, ale i ze středních Čech, Plzeňska, Pardubicka, jižní Moravy a možná i z dalších krajů.
V rámci Večera světel došlo, jako již desetkrát nazpět, k oznámení výsledků měsíční pátrací hry na území Starého Města pražského Hledáme Rychlé šípy (viz samostatný článek).
Nad rámec tradičního programu setkání byly vyhlášeny výsledky fotografické, kresebné, výtvarné a literární soutěže Kde jsou vaše Stínadla? (viz samostatný článek).

Všem čtenářům Bohouška
přejeme veskrze vydařených
12 měsíců roku 2012.

Alpín, Best, Krizmen

V těchto dnech je to přesně 75 let, co na českou půdu vstoupil průkopník hnutí „lesní moudrosti“ a jeden z „otců“ světového skautingu Ernest Thompson Seton. Stalo se tak při jeho návštěvě Prahy na sklonku roku 1936.
E. T. Seton, známý i pod přezdívkou Černý vlk, přicestoval do Československa na pozvání křesťanské tělovýchovné organizace YMCA. V rámci svého pobytu v Praze (20. – 26. prosince) uskutečnil několik besed a setkání se svými příznivci z řad woodcrafterů, skautů i členů YMCA a v Československém rozhlase vystoupil s přednáškou o historii amerického Západu. Navštívil také dvě skautské klubovny na Vltavě – Braťkovy vodní Pětky (J. Novák) u vodárenské věže na Smíchově a Jestřábovy Dvojky (J. Foglar) na lodi Skaut, zakotvené poblíž dnešního Rudolfina.
Při příležitosti jubilea tři čtvrtě století od zmíněné návštěvy pořádá Akademie Jaroslava Foglara ve spolupráci s kmenem dospělých Junáka vzpomínkový happening – Stopou Černého vlka.
Uskuteční se ve středu 28. prosince 2011 odpoledne v Prokopském údolí, na jihozápadním okraji Prahy.

V sobotu večer si uděláme v Černém údolí vánoční nadílku. Přineste s sebou každý dárky pro ostatní členy a nezapomeňte vzít nějaké ozdoby na vánoční stromek. Ozdobíme si některý v tamním lese. Sraz v 5 hod. u klubovny.
Mirek Dušín

Aktualizace 19. 12. 2011 Včera jsme rozsvěceli svíčky na Večeru světel jako symbol naděje, že bude na světě lépe. Právě po tomto večeru, po této noci, nás opustil pan prezident Václav Havel.

Pražská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara pořádala 2. října 2006 výpravu do vodárenské věže na Petržílkovském ostrově v Praze, kde mívaly skautské oddíly pod správcovstvím Jaroslava Foglara své klubovny. Kromě členů pobočky a jejich přátel přišli i někteří dávní Hoši od Bobří řeky, kteří sem chodili s Jestřábem na skautské oddílové schůzky.
Skautovával zde v jiném skautském oddílu i mladý Václav Havel - Chrobák, kterého jsem na prohlídku klubovny také pozval. Měl lehko zapamatovatelný email vaclav.havel@seznam.cz a pár dní před akcí mi z tohoto emailu přišla omluva se slovy: Menharte, děkuji za pozvání, ale můj program je plánován dva měsíce dopředu a tato návštěva míst mého mládí se mi už do programu nevejde. Příště se mi, prosím, ozvěte dříve. Zdravím účastníky...