Krysy ze Stínadel

| Autor: Martin Rosol | Rubrika: Víkendová četba | Vydáno dne: 14. 2. 2016 |

Příspěvek do soutěže Získej placku 75 let Záhady hlavolamu

Eulálie a Amálie byly krysí kamarádky.
Obě žily ve Stínadlech, kde se spolu při svých myších rejdech často potkávaly a klevetily o všem možném.
Nyní se však jejich cesty na nějaký čas rozešly, aby po delší době opět nalezly cestu jedna k druhé.

"Nazdar Amálko!"

"Konečně tě zase vidím - Eulálie! Co, že jsi se tak dlouho neukázala?"

"No právě! To ti musím vyprávět! Náhodou jsem se zatoulala až na Druhou Stranu a tak jsem si řekla, že se tam trochu porozhlédnu a na nějaký čas se tam usadím. Docela se mi tam líbilo a tak jsem přestala být opatrná. A to byla chyba! Na jednom takovém malém dvorečku jsem se já hloupá nechala zlákat, a chytla jsem se do pasti! Dovnitř klece to šlo dobře, ale ven už jsem se protáhnout nedokázala. Zkrátka jsem skočila někomu doslova na špek! Už jsem si myslela, že je se mnou konec, ale objevil se takovej rozježenec nečesanej, docela pěkně voněl - po našem, a odnesl si mě i s tou klecí do nějakého dřevníku. Za chvíli se tam přištrachal druhej - takovej kolohnát brejlatej to byl, a že mě budou cvičit! Chtěli po mě, abych se naučila chodit po rukou a ten nemytej plantážník mě při tom věšel za ocas! To bylo něco pro mě!
Copak já jsem nějaká vopice? Taky, že jsem ho několikrát pořádně rafla! Kdoví, jak by to bylo dopadlo, kdyby se neozvalo bušení na dveře a nezačal se cpát dovnitř třetí! Byl to takovej usmolenej mrňous s kapucí, a že nese zprávu a kdesi cosi, a že jim to řekne, ale že mu ti dva musej za to něco dát. Chtěl toho po nich víc, ale jen to si pamatuju, jak říkal, že chce nějakou knížku o strašidlu Bambírovi nebo co, a to ty dva tak namíchlo, že se s ním začali hádat a to bylo moje štěstí. Přestali si mě totiž na chviličku všímat, a já si řekla - teď anebo nikdy! Sklouzla jsem ze stolku dolů a prokličkovala jim pod nohama ven. Namířila jsem si to rovnou ke kanálu, a ještě než jsem prolezla mříží, stačila jsem se ohlédnout. Musela jsem se smát, jak ti dva nakopli toho mrňouse do zadku! No - Druhá Strana už mě neuvidí! A co ty, Amálie? Pořád ještě bydlíš v těch chodbách pod Jakubem?"

"Zatím ano, ale nevím, nevím! Něco zvláštního se tam teď děje! Nedávno jsem proplouvala stokou a vyplašilo mě nějaké světlo. Honem jsem se potopila až ke dnu, ale to jsem neměla dělat! O nějakej divnej kus železa jsem se tam přední packou praštila a hlava mi uvízla v nějakém dutém válečku a né a né jí vyndat! Kroutila jsem hlavou střídavě sem a tam, dostat ji ven - to byl úplný hlavolam! A ještě k tomu mě pořád něco píchalo do čumáku! Nakonec se mi to přece jen nějak podařilo, ale nalokala jsem se tý černý vody tak, že jsem už začínala vidět andělíčky! To ale nebylo všechno! Najednou cítím, jak mě něco odspodu podebralo, vyzvedlo mě to nad hladinu a plácla jsem sebou na dlažbu jak široká, tak dlouhá! Tu jsem ještě v mrákotách spatřila ve světle petrolejky čtyři postavy s dlouhými tyčemi v rukou, a na konci těch tyčí měli přidělané hrnky. Pochopila jsem, že tím mě nabrali a vylovili. Jeden z nich, takový hromotluk s širokými rameny a zeširoka rozkročený nad hladinou stoky mě chtěl tím hrnkem rozplacatit, ale v tom šeru se netrefil. To mě probralo a žbluňk, rychle jsem zmizela ve vodě."

"Á - podívejme se! Venku se už setmělo! Pojď Eulálie, půjdeme se projít třeba někam k Haštalu! Představ si - tuhle se tam motal po chodníku takovej divnej strejda, v podpaží držel aktovku a pořád si něco zapisoval do notýsku. A jak byl zamyšlenej, ani si nevšimnul, že mu z kapsy vypadla kremrole! To jsem si panečku dala!"

"Jéé - koukej Eulálie! Vidíš? Támhle ta kresba křídou na zdi! To je přesně to o co jsem se v tý stoce pod Jakubem praštila!"

"Proboha! Amálie, vidíš? Támhle ta trojice za rohem! Vždyť to jsou oni! Ti mě chytili a chtěli učit chodit po předních! Jistě jdou zas po mě! Amálie - mizíme! Rychle pryč! Řásnovkou a dírou ve zdi do zahrady! Tam, co roste ten zvláštní strom. Jeho uschlé listí krásně voní. Vysteleme si jím pelech! Je tam za železnými dvířky takový pěkný sklípek! Vím, kudy se tam podhrabat! Tam nám bude dobře. Na jak dlouho? Na jak dlouho???"



Podrobnosti k soutěži Získej placku 75 let Záhady hlavolamu, která je prodloužena do 13. března 2016, jsou uvedeny zde:

http://www.bohousek.cz/clanek-2016010005-ziskej-placku-75-let-zahady-hlavolamu-soutez.html



foto: ilustrační


BOHOUSEK.CZ (www.bohousek.cz.cz) - zpravodajský a informační servis - Foglar a Rychlé šípy
Adresa článku: http://www.bohousek.cz/clanek-2016020010-krysy-ze-stinadel.html